Atllanka

Janové Palach a Kaplický - Jak se to rýmuje?

Pravda a láska zřejmě nezná cestu do Čech

 

Motto: Mnozí z těch, co stále žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít… J. R. R. Tolkien

 

Jan Palach

19. ledna 1969 umírá v Praze na následky popálenin student Jan Palach, který se tři dny předtím na Václavském náměstí poblíž sochy sv. Václava na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a proti tomu, že českoslovenští politikové ustupují od demokracie, polil hořlavinou a zapálil…

 

 

Vlna sebevražedných pokusů upálením, která v Českých zemích proběhla v prvních měsících roku 1969, je v celosvětovém měřítku unikátním jevem, podmíněným tehdejší společenskou atmosférou. Po Janu Palachovi se od 20.1. 1969 do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho jich 7 zemřelo.

Mnoho slov bylo, je a bude na toto téma opět napsáno, my jsme se rozhodli vám proto zprostředkovat názor poněkud netradiční a velmi se vymykající běžnému klišé… Přesto že patříme k naivům a idealistům, kteří si stále myslí, že český národ není ještě v celku tak šíleně bezcitný, zkažený a zaprodaný, domníváme se, že článek jako celek má, bohužel, v mnohém pravdu a rozhodně stojí za naše zamyšlení.

 

Neměl Jan Palach raději emigrovat?

19. ledna 2009 tu budeme mít zase jedno nehezké výročí. 19. ledna 1969 zemřel Jan Palach. Protože tato událost je až na pár výjimek oficiálními českými médií už 19 let zcela ignorována a současná zdegenerovaná česká mládež, kterou zajímá jen (tak mi to bylo vysvětleno, tedy cituji) „papat, mrdat a kakat“, o tom nic neví, přečtete si alespoň wikipedistickými marxisty zcenzurovanou verzi na wikipedii.

 

 

Český národ nikdy neoplýval hrdiny a nebo skutečně charakterními osobnostmi, právě naopak – dle českého spisovatele žijícího dlouhodobě v cizině (není divu!), Lubomíra Martínka:

• Nesetkal jsem se s žádným národem, v němž by pod zcela nepatrným tlakem povstaly zástupy fízlů, donašečů, kolaborantů, patolízalů, bachařů, kariéristů a jiných opor společnosti.

 

Těch pár hrdinů posledních sto let, ať už jsou to legionáři, britští letci, Balabán, Mašín a Morávek, bratři Mašínové a jejich druzi v padesátých letech a nebo Vladimír Hučín dnes, byli pravidelně a předpokladatelně svým vlastním národem haněni, zesměšňováni, zpochybňováni, tupeni a vězněni.

Kdyby Balabán, Mašín a Morávek nezahynuli rukou nacistů a přežili do doby po roce 1945, nemám nejmenších pochyb, že by všichni skončili ve vězení – v českém vězení! Jako legionáři, jako britští letci, jako Hučín! WHAT IS WRONG WITH THIS COUNTRY?

Nemám nic proti idealismu – kdybych nebyl idealista, tak už dávno bych nepsal česky, jazykem země, kde jsem cenzurován, pod falešnými záminkami vyhazován z blogu Respektu, už znova (na popud administrátora Respektu – nevěřte na náhody!) blokován v české komunistické Wikipedii a prohlašován za vše možné, včetně spammera.

Kdyby se německým pivem zblblá česká luza domnívala, že kulhání na levou nohu je něco velmi špatného a odpudivého, jsem si jist, že by o mně troubové rozhlašovali, že kulhám na levou nohu – a zbytek by tomu věřil. Jsem ochoten být nepravdivé obviněn že spammerství, jsem ochoten být v podezření, že kulhám na levou nohu – ale dál už můj idealismus nejde. Zde to končí.

 

Fotogalerie

 

Jan Palach byl extrémní idealista – bylo mu ostatně pouhých 21 let. Věřil, že stojí za to dát život za něco, co my starší už dávno víme, že za to nestojí. Nestojí za to dát život za zemi, která to nikdy neocení, za národ, který se neprobudí, za stát, který za to jednoduše nestojí. Na Jana Palacha si napřed dvacet let nikdo nevzpomněl, protože „to bylo zakázané“ a potom si už na něj nikdo nevzpomněl, „protože máme jiné starosti“.

Jan Palach měl udělat to stejně, co udělalo v té době 250 tisíc (dle údajů UNHCR) Čechů a Slováků. Sednout na skútr ČeZeta 175, nebo do autobusu Škoda RTO v Brně na autobusovém nádraží a nezastavit se až v Traiskirchenu. Ano, tak snadné to bylo.

Dnešní vygumovaná česká mládež o tom už nic neví a málokdy chce vědět. Můj přítel František, jeden z výše uvedených, mi v sobotu vyprávěl, jak se ho jeho v Praze žijící dvacetiletá neteř teď na vánoce ptala: A strejdo, – proč jste vlastně utekli? Řekl, že na to neměl odpověď. Měl se snad upálit?

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 – bylo by mu teď 60 let. Mohl z něj být úspěšný Američan středního věku, se slušným životem, rodinou, dětmi a vnoučaty – kdyby bláhově nevěřil, že Československo stojí i za oběť nejvyšší. Ano, jistě, jsou ideály a země, za které stojí i položit život. Ale za takovouhle?

st@tll 

Související texty:

• Jan Palach, Karel Kryl, Ziggy Horváth a 17.listopad
• Jan Palach na filmu kamaráda
• Jan Palach se do poslední chvíle choval neuvěřitelně racionálně
• Palach? To je hamletovské drama dneška, říká historik Blažek

 

Jan Kaplický

Myslím si, že tvary v architektuře mají mít skrytý, zastřený význam. Musí to tam být. Pak už je jedno, jestli někdo omdlí, nebo se naštve. Myslím, že největší urážka je, když někdo řekne, že ta architektura není „sexy“… Jan Kaplický

 

 

P.S.: Ve stredu vecer, 14. ledna 2009 zemrel v ulicich Prahy architekt, emigrant a autor nenavideneho projektu nove Narodni knihovny Jan Kaplicky. Zemrel na srdecni nevolnost, na ulici, bez pomoci kolemjdoucich, kteri ho vetsinou povazovali za opilce. Byl pri vedomi a o pomoc zadal. Nebyla mu poskytnuta privolanymi strazniky a sanitka prijela prilis pozde – jeji doktorka a posadka si taky mysleli, ze jde o opilce a tak nespechali. Tak uz to v Cesku chodi.

Zemrel v ulicich Prahy, pouze par hodin po te co se narodila jeho dcera.

My point: Kdyby zustal v Anglii a nesnazil se udelat neco dobreho pro Cechy – pravdepodobne by jeste zil.

 

 

Pod linkem z idnes.cz je poznamka redakce:

• Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.

zdroj    

 

Související texty:

• Takhle se přece neumírá
• Před smrtí žádal o pomoc…
• Česká malost uštvala Jana Kaplického
• Jan Kaplický – archiweb

Upozornění redakce:

• Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

• Zrazený národ – Eduard Beneš a Vlasta Burian
• Oběti komunismu: Jan Sviták
• Zničíme po Karlově mostě i Klementinum
• Václav Havel – Jednou budem dál
• Chléb a hry aneb Poslední zhasne

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

Zhlédněte Inkubátor Atllanky   Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 

---

jaggni to! Linkuj.cz

««« Předchozí text: Začněme odpočítávat kolaps Evropské unie Následující text: Tomio Okamura »»»

Atllanka | Neděle 15. 01. 2012, 11.29 | Česko, Postkomunismus, Osobnosti | trvalý odkaz | vytisknout | 2557x