Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

S. Huntington - Střet civilizací

Poselství Samuela Huntingtona (z našeho archivu)

 

Na Štědrý den roku 2008 zemřel americký politolog Samuel Huntington – autor přelomové knihy Střet civilizací – ve věku 81 let ve městě Martha's Vineyard ve státě Massachusetts…

Samuel Phillips Huntington se narodil 18. dubna 1927 v New Yorku. Vystudoval na Yaleově univerzitě a ve 23 letech začal vyučovat na Harvardské univerzitě, kde se stal ředitelem institutu pro strategické plánování. Pracoval v administrativě prezidenta Jimmiho Cartera jako poradce pro bezpečnost a plánování. Za svůj život napsal 17 knih.

 

V Brněnské mešitě

 

V roce 1996 se Huntington proslavil článkem Střet civilizací, ve které rozpracoval tezi, že po skončení studené války se už příští mezinárodní konflikty nebudou odehrávat jako dříve mezi ideologickými bloky, ale spíše mezi různými civilizacemi, zejména mezi Západem a islámem. Kromě velkého souhlasu sklidil za své myšlenky také mnoho kritiky, nicméně jeho kniha byla přeložena do 39 jazyků.

 

Multikulturní tolerance funguje v EU a USA – jde to i v islámských zemích?

 

Huntington v roce 2004 vypracoval novou tezi o tom, že hromadné přistěhovalectví Hispánců do USA ohrožuje národní jednotu američanů. Nevyslovuje se při tom přímo proti tomuto jevu, nabádá pouze USA, aby se důkladně zamyslely zda se chtějí stát dvojjazyčnou zemí.

Podle něj by tato proměna nemusela nutně znamenat konec světa, byl by to však konec dosavadní Ameriky. Američané by proto tomuto trendu neměli nechávat volný průběh, zejména do doby, než bude jisté, že vznikající nový národ bude lepší než ten jejich, dosavadní.

 

Samuel Huntington

Samuel Huntington byl jedním z nejvýznamnějších amerických politických vědců posledního půlstoletí, který proslul především esejem a později knihou Střet civilizací.

Je však málo známé, že Huntington svou kariéru zahájil studií o vztahu mezi vojáky a civilisty. V díle Voják a stát z roku 1957 formuloval v Americe dodnes nejvlivnější teorii civilní kontroly armády: podle ní v ústavní demokracii to mají být civilisté, nikoli vojáci, kdo určí kdy, kde a proti komu země bojuje. Po tomto rozhodnutí jsou to pak už ale vojáci, nikoli civilisté, kdo rozhodne, jak vést válku, aby bylo dosaženo vítězství.

Tato teorie je oblíbená jak u vojáků, tak i u politiků. Ve skutečnosti však platí jen její první polovina: v liberální demokracii jsou vrchním velením skutečně civilisté, avšak ti největší a nejúspěšnější z nich – Lincoln, Chruchill – nenechávali vojenské záležitosti v době války pouze vojákům, ale sami rozhodovali o strategii a někdy i o taktice.

 

Třetí vlna a Střet civilizací

V roce 1991 publikoval knihu Třetí vlna o demokratizaci v 20. století. Argumentoval – respektive konstatoval –, že demokratizace ve světě se šířila nikoli kontinuálně, ale vždy po vlnách, přičemž ta třetí právě probíhala.

Dva roky poté publikoval slavný esej Střet civilizací, v němž nepřímo polemizoval s tehdejší tezí Francise Fukuyamy o údajném konci dějin po pádu sovětského komunismu, neboť liberální demokracie prý nebude mít žádného ideového konkurenta a proto se časem rozšíří na celý svět. Huntington tvrdil, že po skončení vypjatě ideologického konfliktu, kterým byla Studená válka, je pravděpodobné, že konflikty budou i nadále, ale budou mít kulturně-civilizační povahu. Nebude k nim docházet uvnitř civilizací, ale mezi civilizacemi, kterých je přibližně osm.

V té době měl Huntington hodně kritiků, kteří se obávali, že konstatování teze o konfliktu civilizací může tyto konflikty vyvolat; po 11. září 2001 však byl Huntington naopak považován za obzvláště prozíravého politologa, který správně předvídal dříve než ostatní to, co přijde. Jeho civilizační teorie však není originální, jejími hlavními hlasateli v minulosti byli Oswald Spengler a Arnold Toynbee.

Huntingtonova teorie je pravdivá, pokud jde o civilizaci islámskou – ta má skutečně „krvavé hranice“ se všemi civilizacemi sousedními. Pokulhává však, pokud by byla aplikována na vztahy mezi civilizacemi ostatními: ty nejsou nijak zvláště konfliktní, a pokud nějaké konflikty jsou, nejsou podmíněny kulturně-civilizačně, nýbrž charakterem dotyčných režimů, tj. politicky.

 

Hlavní slabina je uvnitř Západu

Z hlediska Západu je však největší slabinou této teorie to, že nepopisuje pro Západ konflikt nejdůležitější – ten, který nakonec rozhodne osud Západu. Je to konflikt uvnitř Západu mezi západními loajalisty (konzervativci) a protizápadními rebely (postmodernisty a multikulturalisty).

Jeho posledním – a v Americe taky hezky kontroverzním – dílem byla kniha Kdo jsme o americké národní identitě z roku 2004. Huntington v ní argumentoval, že masivní imigrace Latinoameričanů do USA rozděluje Ameriku na dva národy, dvě kultury a dva jazyky a USA se mění na něco, jako je Kanada. Tento postřeh je opět pravdivý.

Huntington jako americký patriot litoval toho, že jednotná americká identita zaniká, což je jev, kterému multikulturalisté tleskají. Jeho argument byl kulturně-deterministický: americkou identitu popisoval jako výhonek anglosaského protestantismu. Tu nyní vidí ohroženou kulturou, jež je výhonkem latino-hispánského katolicismu. Antropolog by na to řekl: „No a co? Vždyť kultury se v průběhu času mění tak či tak…“

Ten problém totiž není ani tak nábožensko-kulturní, jako spíše politicko-kulturní. Amerika je výhonkem anglosaského protestantismu, ale nejen a ani ne zcela. Je definovaná především svým politickým krédem z Deklarace nezávislosti o přirozených právech člověka a vládě se souhlasem ovládaných.

Jakýkoli imigrant, ať už bílý anglosaský protestant či nikoli, který přijme toto krédo za své, je dobrým Američanem a kdokoli, ať už v Americe narozený bílý anglosaský protestant či někdo jiný, kdo jej za své nepřijme, dobrým Američanem není a ani nebude. Problémem latino-americké imigrace dneška, na rozdíl od všech imigračních vln minulosti, je to, že její imigranti se do amerického národa integrovat nechtějí. Tak či onak, Huntington měl pravdu, že Amerika, jak jsme ji poznali, se mění, a to nikoli k lepšímu…

Dle zdroje zpracovalo 16. 02. 2009 st@tll

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

««« Předchozí text: Mašíni, premiérské medaile a Milan Paumer Následující text: Antiamerikanismus je nemoc srdce »»»

Atllanka | Pondělí 25. 04. 2016, 14.30 | Osobnosti, Nekrolog, Civilizace | trvalý odkaz | vytisknout | 5036x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Kniha
mike mejl Středa 31. 12. 2008, 12.06

skoda, ze zde neni ta kniha ke stazeni cela…

[2] knihy
allhambra mejl Pátek 27. 02. 2009, 14.40

Brzy ji sem dám, zatím si stáhněte Orwella: http://www.edisk.cz/…57.62KB.html

Nelze přidávat nové komentáře.