Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, rusáci, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Kdo to byli Janičáři

Kde se vzali a kam se poděli (z archivu)

 

Prolog: Tělesná stráž, pohraniční hlídka a řadová pěchota. To vše byli Janičáři. Odkud přišli, kde se vzali a co byli vlastně zač? A také kam se poděli.. Možná budete překvapení jak se infiltrovali mezi nás…

Vzestup a pád Poturčenců

V roce 1365 se objevuje první zmínka o Janičárech. Z křesťanských zajatců byla sestavena první vojenská jednotka, později se ujal systém Devširme. Devširme znamená Daň krve. Byla používána na územích okupovaných Osmanskou říší.

Správně měl připadnout Osmanské říši každý chlapec a dívka na čtyřicátý dům ve věku od 7–10 let. Chlapce vybírali samotní Janičáři, ale vybírali i dívky do harémů.

Nejoblíbenější byli Řekové a Albánci, ale časem sem zapadali nejen Balkánci, ale i Poláci, Maďaři, Slováci, Rusové a je možné, že i Moravané a Valaši, důsledkem nájezdů na Moravu.

Původní Janičáři žili velice asketickým životem. Po výchově v nějaké rodině, kde se měli naučit jazyku a islámu, byli odveleni do vojska. Prodělali tříletý až pětiletý výcvik a byli zařazena do armády.

Janičáři nesměli nosit bradku, protože nebyli svobodní, pouze knír, museli zůstat v kasárnách jako vojáci a nesměli se oženit. Janičáři, kteří nemohli být vojáky se stali většinou úředníky a někteří změnili i armádní profesi jako třeba jakýsi Chorvat Dragut, který se vypracoval na admirála.

 

 

Až v roce 1566 byl zrušen tento zákon a Janičáři začali opouštět kasárna. Mimo ženění a rodině se začali věnovat obchodu a politice, ale neměli v obchodu moc oblibu, lidé se jich totiž dost báli pro jejich ,,mafiánské" praktiky. K Janičářům od té doby mohli jít i jejich synové a Arabové. V roce 1683 byl pak zákon Devširme úplně zrušen.

Když Janičáři vstoupili do politiky, začali získávat nejvýznamnější posty a v posledních letech své existence dokonce hlídali harém. V roce 1622 a v roce 1648 sesadili a zavraždili sultány Osmana II. a Ibrahima I. Když na začátku 19. století chtěl sultán Selim III. westernizací reformovat říši, reagovali Janičáři tak, že ho sesadili.

V té době činil jejich počet zhruba 135 000 mužů. Přesto nedokázali zabránit Řecku v získání nezávislosti, a tak bylo o jejich osudu rozhodnuto. V roce 1826 Mahmud II. Nařídil jasný program westernizace. Když se Janičáři bouřili, dal na jejich kasárna namířit děla a palbou jich několik tisíc pobil. Zbytek dal z části popravit, a z části je rozprášil až do nejzazších koutů říše.

Tělesná stráž zvaná Pejkové, měla mít údajně vyoperovanou slezinu, aby prý nepodléhala smutku a starostem a neustále se radovala. Pohraniční stráž hlídala hranice hlavně v dobách míru, ale často byla schopna a ochotna podnikat nájezdy i na druhou stranu.

Nejzajímavější je ovšem jejich armáda, která podléhala přímo sultánovi a nikomu jinému. Zprvu se lučištníci vypracovali na mušketýry a řadové pěšáky, kteří však dobách míru nechodili po zuby ozbrojení, měli jen menší šavli či dokonce hůl. Italští přeběhlíci naučili Janičáře odlévat děla, později pak sami dokázali vymýšlet vlastní zbraně a protože měli zálibu ve velikosti vyráběli přímo obří děla, např. Bazilišky.

Bazilišek bylo dělo, které prý umělo bořit věže a v hradbách dělat až pětimetrové díry. Nevýhodou bylo, že se nabíjelo příliš pomalu a mohlo se z něj střílet jenom několikrát denně.

Janičáři se dále naučili ženismu a inženýrství převážně zase od Italů a Francouzů. Při pochodu byli zásobováni podpůrnými jednotkami zvanými Azab, které měly ještě na starosti stavění stanů, budování silnic a také jednotkami s názvem Cebec. Cebeci byli zásobovači zbraněmi a municí.

První vojenská hudba vznikla v Evropě v polské armádě, která to převzala od Janičárů, kteří při pochodu hlasitě vyhrávali na bubny, cimbály a trubky. Kromě psychologického účinku na nepřítele obsahovala jejich hra i taktický prvek, sloužila k předávání rozkazů. Částečně se touto hudbou inspirovali i skladatelé jako Haydn, Strauss nebo Beethoven.

Janičáři se také účastnili mnoha slavných bitev.

  • Byli při dobývání Rhodu, Moháče, u obou obléhání Vídně, v bitvě na Maltě i u Zenty. Používali hlavně sílu a fanatičnost. Dokázali se naprosto šíleně vrhat proti vražedné palbě i hradbě kopí a šli vždy tam, kam šel sultán.

Samotný duch Janičářství bohužel nevyhynul a jeho novodobá forma existuje i nadále. V Česku je to např. Lukáš Větrovec, zvaný též Alija Harišovič, vyškolený muslimy přímo na Středním východě. A nemylme se, tato moderní forma se od té staré liší jen nepatrně.

Noví Janičáři nejsou již verbováni násilím, ale lobují za islám dobrovolně. Možná za to obdrží nějaký ten jidášský groš, možná se jen chtějí zviditelnit, ale zfanatizovaní islámskou vírou jsou přímo excelentně. Zřejmě jim nedochází, že jsou v každém případě opovrženíhodní zrádci, zrádci vlastní kultury, své civilizace i vlastních předků a potomků, a že podle toho s nimi také v blízkém budoucnu naložíme… Pusťte si Větrovcovo rasistické kázání v brněnské mešitě:

 

Pověst o Kapolim

Na pomezí Moravy a Slezska je ves Valašské Klobúky. Při nájezdu Turků z Uher, někdy v druhé polovině 17. století, všichni obyvatelé celou vesnici ze strachu před nimi opustili a skryli se. Rychtářova rodina zůstala a střežila vesnici. Jeho žena se synem Jurkou čekala doma a manžel šel oblédnout situaci, aby mohl včas ostatní varovat a odvést je správným směrem. Náhle přijel jiný jezdec se vzkazem, že ho má následovat, že její manžel je v pořádku a snaží se Turky zmást, a tak se s ním vydala na cestu.

Cestou lesem uslyšela koňské ržání a rozběhla se tím směrem, protože si myslela, že je to její manžel. Místo něho však proti nim vyjel Turek, popadl ji i Juru a zmizel s nimi v lese. Co se stalo s ní, to již pověst nepraví, patrně skončila někde v harému jako turecká otrokyně.

Jura byl vychováván jako Janičár! Nejprve byl svěřen muslimské rodině, která ho vychovávala v Anatolii v Turecku! Učil se cizímu jazyku, cizím zvykům a náboženství a postupně ztrácel vědomí o své pravé vlasti i rodině.

Když odrostl, byl zařazen do Janičárské armády kde jej podrobili tvrdému výcviku a disciplíně. V roce 1683, když táhl velký vezír Kara Mustafa paša proti Vídni v jednotkách Janičárů byl i Valach Jura, nyní nesoucí jméno Kapoli.

 

U Vídně si Kapoli vedl velmi obratně, a získal si tak obdiv Kary Mustafy, který ho proto vyslal na Moravu vybírat s Janičáry výpalné. Když tak putovali z místa na místo, jednoho dne dorazili i do Valašských Klobúk a Jura, nyní Kapoli začal poznávat svůj kraj. Jednoho dne Jurův otec, jakožto rychtář, byl v delegaci která dojednávala s Turky tzv. výpalné, Jura jej okamžitě poznal, opustil tureckou družinu a odešel s ním domů.

Turci to ale Kapolimu nezapomněli a s velkou přesilou se pro něj vrátili. Násilím jej odvlekli a jeho otce, rychtáře přitom umlátili. U Vídně poslal Kara Mustafa Jurovi pistoli, což byl jasný rozsudek smrti s právem vzít si život sám. Nutno dodat, že na tehdejší dobu to byl rozsudek velmi milosrdný.

A jak dopadl Kara Mustafa? Ten byl u Vídně na hlavu poražen a uškrcen hedvábnou šňůrou, kterou mu na to poslal sám sultán. S jeho porážkou i smrtí odešel na předlouhý čas i strach z Otomanského impéria, které tak bylo ve své středověké expanzi nadobro zastaveno! autor textu Stanislav Jalovec

zpracovalo st@tll 2013

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Nestůjte mimo, jde o Vaši budoucnost..


Vaše případné komentáře se na našem webu zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před tím dnešním šíleným reklamním spamem… Klidně naše texty komentujte, či se ptejte na to, co vás zajímá, vždy vám odpovíme.


Nezapomeňte také navštívit náš archiv textů

 


««« Předchozí text: Manipulace, provokace, dezinformace... (1.část) Následující text: Nech mě bejt ty úchyle, hlavně ty pedofile... »»»

Atllanka | Pátek 12. 08. 2022, 09.52 | Historie, Komentáře, Středověk | trvalý odkaz | vytisknout | 8106x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
reaguj[1] To by jeden
Atlet web Pátek 4. 01. 2013, 22.27

neřekl. Když se dají všechny informace takhle dohromady.

reaguj[2] ktery je kapoli
jakub soman mejl Pátek 22. 02. 2013, 21.28

jenom chci vedet ktery je kapoli

reaguj[3] Myslím
Django Bradley Pondělí 25. 02. 2013, 14.16

Myslím, že z vyjmenovaných moderních Janičárů žádný, protože to žerou i s navijákem…

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jsem robot?