Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Čachtická paní - Báthory

Jak to bylo s krvavou hraběnkou z Uher

 

Hraběnka Alžběta Báthoryová se narodila v roce 1560 v Nyírbátoru jako dcera župana hraběte Jiřího Báthoryho z ecsedské větve rodu a Anny, dcery sedmihradského vévody Štěpána Báthoryho (1477–1534) ze somlyóovské větve rodu – Čachtická paní je považována za nejhrůznější vražedkyni v dějinách Uher…

 

 

Alžběta byla příslušnicí mocné a věhlasné rodiny jedné z nejmocnějších v Uhrách i Evropě. Její předkové svůj původ odvozují ze starobylého rodu Hunt-Poznan, který se vzpomíná už v 10. století za panování uherského krále Štěpána. Příjmení Báthory začali používat od r. 1279, kdy se usadili v lokalitě Báthor.

Postupně se tento rod zařadil mezi nejbohatší v Uhrách. Jeho členové působili v mnohých významných politických i církevních funkcích a zastávali ty nejvýznamnější úřady v zemi:

 

  • Její strýc byl sedmihradský kníže a pozdější polský král Štěpán Báthory (1533–1586)
  • Dalším strýcem byl sedmihradský kníže Krištof Báthory (1530–1581)
  • Její bratr Štěpán byl zemským soudcem a županem Szabolcské, Somogyovské a Satumarské stolice.
  • Její syn Pavel (1598–1633) byl vysokým stoličným hodnostářem
  • Dcera Anna se stala manželkou hlavního kapitána zadunajských vojsk Mikuláše Zrínského (1580–1622)
  • A druhá dcera Kateřina byla manželkou zemplínského župana Jiřího Drugetha.
  • Alžbětiným bratrancem (synem Krištofa) byl sedmihradský kníže Zikmund Báthory

 

 

V jejích patnácti letech ji provdali za župana a hl. kapitána uherských vojsk hraběte Františka II. Nádasdyho (1555–1604) – velmi krutého a sadistického vojáka jenž disponoval obrovskou silou a byl postrachem nejen pro turecká vojska.

Alžběta žila střídavě na rodinných panstvích po celých Uhrách, nejčastěji v Sárváru, Keresztúru, Čachticích, Vranově na Topľou a v palácích v Prešpurku (Bratislavě) a Vídní.

Na svou dobu byla velmi vzdělaná, hovořila latinsky, maďarsky i německy. Se svým manželem udržovala společenské styky s předními uherskými magnátskými rodinami v monarchii, především pak s rodinou hraběte Juraje Thurzy. Nádasdy a Thurzo se spolu seznámili v době tureckých válek. Jejich rodiny se pak vzájemně navštěvovali, chodily na svatby svých dětí a manželky obou si vzájemně dopisovali.

Krvavá hraběnka a nejmasovější vražedkyně v uherských dějinách, (počet jejích obětí se podle odhadů historiků pohybuje mezi 300 – 650, ale také 3000) týrala své vězně hrůznými způsoby. Polévala je nahé v zimě na mraze studenou vodou dokud zcela nezmrzli, zapichovala jim jehlice a jehly za nehty, týrala je hořícími svíčkami nebo jim žhavé jehlice či železa vkládala do genitálií, přičemž dívky musely strašlivě trpět a umíraly v šílených bolestech.

 

 

Převážně mladé dívky získávala prostřednictvím svých přisluhovačů pod záminkou služby na svých hradech, únosy z domovů a chytáním na cestách. Nešlo přitom vždy jen o děti-siroty, ale i o děvčata z chudších šlechtických rodin. Nejvíce mladých dívek umučila v Čachticích a Sárváre, ale i v Prešpurku a Vídni.

Z lékařského hlediska šlo o nemocnou impulsivní sadistku, přičemž krutosti na ženách páchala pod tlakem neodolatelného vnitřního impulsu.

Dispozice ke krutosti se v její rodině projevovaly vcelku často. O její činnosti věděli od začátku (prokazatelně od r. 1585) kromě jejích přisluhovačů i úředníci na panstvích, kteří se jí však obávali. Věděl o nich pravděpodobně i manžel František Nádasdy, který je nejen kryl, ale v mnohém zřejmě i svou ženu inspiroval.

Masové vraždění „krvavé grófky“ vyvolávalo odpor poddaných natolik, že například v Čachticích nemohla ven z hradu bez ozbrojeného doprovodu ani ve dne. Její zločiny se také nedaly krýt věčně, nehledě na to, že v širokém okolí jejích hradů se nacházely zbytky částí lidských těl, které její pomocníci špatně zakopali a vlci je zcela nesežrali. Také se stávalo, že byly po zimě odkryty tajícím sněhem a psi a vlci je pak roznesli po krajině. Zohavené pozůstatky děvčat byly pohřbívané nejen v polích a lesích, ale i na hřbitovech či v obilných jámách.

 

 

Koncem roku 1603 zasílá vážně nemocný Nádasdy dopis hraběti Jiřímu Thurzovi, kde ho žádá o ochranu své rodiny – dětí i manželky Alžběty Báthoryové jakož i rodinného majetku po své smrti. Nádasdyho totiž kromě přátelství k Thurzovi vázal i nepřímý příbuzenský vztah, do něhož se dostal právě přes rod Báthory. Obě rodiny navíc spojilo i další příbuzenské pouto, protože ovdovělá Alžběta provdala svou starší dceru Annu za Mikuláše Zrínského (1580–1622), hlavního kapitána zadunajských vojsk a hlavně – bratrance Jiřího Thurzy.

A tak Alžběta pod ochrannými křídly hraběte Thurzy nadále páchá své zločiny a po smrti svého muže buduje na Čachtickém hradu nové mučírny.

Její zuřivost a nelidskost však stále více a více prosakuje na veřejnost, až pod tímto tlakem veřejně vystoupil proti jejím zločinům protestantský kazatel Š. Maďari v Sárvári, který napsali dopis přímo králi. Rovněž obyvatelé Čachtic a také sám čachtický farář J. Abrahamides – Ponický se obrátili s prosbou o pomoc na nejvyššího nadřízeného čachtického faráře superintendanta Eliáše Lányho do Bytče.

 

 

Král Matyáš II. proto 5.3.1610 ukládá hraběti Thurzovi, tehdy již uherskému palatinovi (nejvyššímu zemskému správci a soudci po králi), prošetřit tyto stížnosti na Alžbětiny zločiny. Vyšetřovateli byli stanoveni členové prešpurského tabulárního soudu Ondřej Keresztúry a Mojžíš Cziráky.

Palatinovi Thurzovi tak nastaly těžké chvíle. Jeho odpůrci pod vedením hraběte Petra Fábryho, kardinála Forgácha a Imricha Megyeriho žádají řádné prošetření a veřejný soud.

HraběThurzo ví, že by měl podle platných feudálních zákonů za takovéto zločiny poslat i tak vysokou šlechtičnu, jakou byla Alžběta Báthoryová, před soud který by ji za to nepochybně odsoudil k trestu smrti (už vzhledem k tomu, že mezi oběťmi byly i šlechtičny), ovšem na druhou stranu takovou situaci nemůže připustit pro svoje důvody přátelské a příbuzenské, ale i politické.

 

 

Alžběta jakožto příslušnice přední uherské aristokracie měla mocné příbuzné a jejím odsouzením by byly ohroženy nádasdyovské majetky a veřejné potupě by byla vystavena celá široce rozvětvená rodina.

Alžbětin synovec Gabriel Báthory byl sedmihradským knížetem a Thurzo nesměl dát podnět nepokojnému Sedmihradsku k dalšímu otevřenému sporu namířenému proti Habsburkům. Navíc Thurzův dvorní rádce evangelický superintendent Lány předává hraběti dopis od čachtického faráře, který ho utvrzuje ve velké pravděpodobnosti vojenského konfliktu ze strany tohoto sedmihradského knížete.

Jak se později ukáže, tak vážnost tohoto nebezpečí přikrášlila sama Alžběta, aby zastrašila bezmocného čachtického faráře.

Uherský palatin hrabě Thurzo se tedy rozhoduje splnit slib daný Nádasdymu, zdržuje vyšetřování a spolu s Alžbětinými zeti domlouvá plán na záchranu rodinného majetku.

Pod jejich nátlakem sepsala Alžběta tajně testament, ve kterém celý majetek odkazuje svým dětem. Alžběta, která věděla o vyšetřování proti své osobě a stále spoléhala na své postavení, měla přesto v Čachticích připravenou kolonu vozů k útěku do Sedmihradska.

 

 

Jakmile byl Thurzo informován o výsledcích vyšetřování, rozjel se 29. prosince 1610 společně s Alžbětinými zeti a oddílem vojska do Čachtic. Zde údajně přistihli Alžbětu přímo při mučení mladých děvčat. Podle domluveného plánu ji palatin Thurzo na místě odsoudil k doživotnímu vězení na Čachtickém hradě, do kterého ji ihned uvrhl.

Tím však vše zdaleka nekončí, a hrabě Thurzo musí odolávat velkým tlakům, které jsou na jeho osobu vyvíjeny ze všech stran.

Především pak další příbuzný Alžběty, sedmihradský kníže Zikmund Báthory požaduje propuštění čachtické paní s tím, že se sám osobně postará o její diskrétní dožití na některém ze svých panství v Sedmihradsku.

V lednu 1611 se ve Velké Bytči konal soudní proces s Alžbětinými přisluhovači Janem Ujvárim zvaným Ficko, jenž byl odsouzen k trestu smrti setnutím hlavy, Ilonou Jó a Dorotou Szentesovou, které byli odsouzeny taktéž na smrt a to upálením zaživa. Předtím jim kat ještě železnými kleštěmi uštípal prsty na rukou. O pár dní později odsoudili a upálili zaživa Majerníkovou z Myjavy, obviněnou z čarodějnictví a přípravy jedů, které si u ní Alžběta Báthoryová objednávala.

 

 

Tím ovšem stále vše nekončilo a panovník cítíc stále možnost zisku Nádasdyovského majetku pro královskou korunu, nařizuje 14. 1. 1611 palatinovi Thurzovi nové vyšetřování, údajně proto, že ke králi se donesli nové informace a tak panovník nařídil vídeňské komoře aby odsoudila Alžbětu Báthoryovou k trestu smrti.

Palatinovi Thurzovi se však podařilo i toto nařízení odvrátit, pravděpodobně se postaral o to, aby se panovník dozvěděl o testamentu, jímž byl majetek Nádasdyů odkázán dětem a tudíž by nemohl připadnout královské koruně. Král proto pravděpodobně ztratil o tento případ zájem, a tak se veřejný soud s „krvavou grófkou“ nikdy nekonal a uvězněná Alžběta zemřela 21. srpna 1614 v Čachtickém hradu. V listopadu téhož roku jí pochovali pravděpodobně v kryptě čachtického kostela, i když podle jiných zdrojů je Alžběta pochována v rodinné hrobce v Sárvári.

 

 

Krutost a útlak čachtické paní se přenášel dál v lidových pověstech a postupně se Báthoryová stala hrůznou legendou.

O jejím sadistickém mučení se dochovalo mnoho příběhů, které byly z velké části i přikrášleny například koupelemi v krvi mladých dívek či zavíráním žen do tzv. železné panny. Železná panna mělo být zařízení na popravu zvlášť krutým způsobem, kdy oběť dali do duté figury lidské postavy, která se pomalu mechanicky zavírala, přičemž železné ostny umístěné uvnitř odsouzeného postupně probodaly.

 

 

Ani krvavé koupele ani železná pana se však nikdy neprokázaly. Z lékařského hlediska bylo koupání v krvi kvůli zkrášlení nesmyslné, protože krev se rychle sráží, stydne a zapáchá. Taktéž použití železné pany se v době Báthory (přelom 16. a 17 stol.) zdá být velmi nepravděpodobné. Podobná pana se údajně vyskytuje v inventáři hradu Trenčína, ta je však až z roku 1678.

 

 

Doposud nevyjasněný problém však tkví především v otázce, zda se sama Alžběta nestala obětí své doby. Období 16. a 17. století se v celé Evropě vyznačuje mocenskými boji nejen mezi státy, ale i královskou korunou a předními feudály. Nebylo tomu jinak ani v Uhrách, kde se Habsburkové snažili protlačit svou centralistickou vládu, protireformaci a mocenskou převahu nad Turky.

Alžběta, jako členka mocného a téměř nezávislého rodu jejíž příbuzní stáli v čele země, o kterou probíhal politický habsbursko-turecký (křesťansko-muslimský) boj, stála uprostřed všeho dění.

Navíc krutost nad poddanými a vrozený sadismus v rodě Báthoryů nebyl v této době neznámý.

 

 

Proč však takový hon právě na Alžbětu? Řada historiků se přiklání k verzi, že Alžběta byla jen osobou ve špatném místě v nesprávný čas. Na jedné straně se zde odehrával politický boj mezi hrabětem Thurzem jako palatinem uherským a mezi sedmihradskými knížaty z rodu Báthory, na straně druhé je tu králův zájem o obrovský majetek Nádasdyů a Báthoryů, který brání hrabě Thurzo jak z pozice příbuzného Báthoryů tak i přítele jejího zesnulého chotě.

V neposlední řadě nemůžeme přehlédnout snahu Habsburků o kontrolou nad Sedmihradskem a tím i snahu o omezení vlivu rodu Báthory na tomto území.

Nicméně ať už na pozadí toho příběhu bylo cokoliv, sadismus krvavé grófky je nepochybný stejně tak, jako přínos jejího života do literatury a byznysu dnešní moderní doby.

O Alžbětě Báthoryové jako o Čachtické paní byla napsána řada uměleckých děl, románů i básní a její přiběh se dočkal i nejednoho filmového zpracování. Nejznámějším románem se stala Čachtická paní od Joža Nižňanského, držící se však více tradičních mýtů a pověr, než skutečnosti.

Mnohem věrohodněji se zabýval osudem krvavé hraběnky ve své monografii J. Kočiš a konečně v roce 2003 vydal Andrej Štiavnický poslední část své románové trilogie, řídící se převážně historickými fakty a reálným dějem. Co do filmového zpracování, měl minulý týden v Karlových varech na MFF premieru nejnovější film Juraje Jakubiska – Bathory.

zdroj  

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

Zhlédněte Inkubátor Atllanky   Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz Digg! pridej.cz

««« Předchozí text: Inspiroval se vraždící Ind koránem? Následující text: Česko počuněné Čunkem »»»

Atllanka | Neděle 10. 08. 2008, 19.36 | Osobnosti, Historie, Legendy | trvalý odkaz | vytisknout | 15049x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
severka mejl web Středa 16. 07. 2008, 20.46

velice dobre napsany pohled do historie,jedine nesouhlasim s pasaži že Alžbeta byla nejakou oběti dane doby,byla to sadisticka zruda a nemam pro ni žadné ospravednení

[2] zruda
honza Čtvrtek 24. 07. 2008, 18.30

[1] severka:To je věc názoru, s jistotou to tvrdit nemůžeš. Bůhví jak to ve skutečnosti bylo

[3] Erzsebét Báthory
merllen mejl Středa 30. 07. 2008, 22.05

Těžko o tom ovšem polemizovat, historie je složitá :-( Já sám mám předky z rodinny grofů Gerevich, kteří žili na Madarsko-Ukrajinském pomezí,tehdejších Uher a jejich historie sahá až do tehdejší doby…

A o Bathoryových se u nás vypráví trošku něco jiného… Myslím, že byla obětí tehdejší doby, mocenských pranic o majetek, hlavně po smrti Ference…

Obrovskou zásluhu na tom má církev, která dodnes tyhle pomluvy a legendy ovlivnuje. Ta církev,která z těchto svinstev o čarodejnictví, vampýrismu a podobných kravin obvinila nejednu rodinu, či jednotlivce jen proto, aby se mohla zmocnit jeho majetku. A v tomhle případě o to měla velký zájem…

Jsem rád, že film pana Jakubiska vychází z něčeho jiného a snaží se tuto „krvavou grofku“ ospravedlnit ;-) Sám pátrám, abych zjistil co nejvíce informací a jsem zatím na jiné cestě, než jaká nám byla dodnes prezentována.

Super jsou tyto diskuze,aspon je vidět, jaký na to má kdo názor :-D

[4] Erzsebét Báthory
WeRuShKa_ mejl Čtvrtek 31. 07. 2008, 12.43

jo je pravda ze toto je velice dobre zpracovane…videla jsem film bathory a byl uplne jiny nez kniha.....neco stejneho ano ale pak to skoncilo jinac…je to vsechno vec nazoru kdo cemu veri …

chtela bych nekde zjistit vice..kdyztag mi pls nekdo pisnete na mejla kdo vi nejake dobre stranky bo vytisky predem moc dekuji…

[5] ???
michal mejl Pátek 1. 08. 2008, 09.37

Takže ty tvrdíš, že historikové vlastně tvrdí nepravdu a lžou o tom jaká Alžběta byla?? To je trošku populistické tvrzení nemyslíš..? Je jasné, že církev sama páchala zvěrstva ale nějak se mi nechce věřit, že by tohle bylo všechno namířené proti Alžbětě a ona byla v podstatě obětí doby.. Pokud máš nějaké bližší info a máš zájem se s ním svěřit napiš prosím na můj mail. Díky a přeji hezký den.. 8-)

[6]
sabulik mejl Pondělí 4. 08. 2008, 14.35

Alžběta bathory byla svým způsobem chudák protože to její mládí kdy byla na výchově u tý příšerný babizny co měla být její tchýně bylo úplně příšerné a jestli dělala ty ohavnosti jak se o ní říká tak tím způsobem ventilovala svou zlost…vadili jí že ta děvčata mají třeba lepší mládí než ona sama…ale to ji samozřejmě neomlouvá..měla se trochu ovládat :-) :-P

[7] Malinká chybička..
Zelee mejl web Úterý 5. 08. 2008, 00.05

Jen pro úplnost – služka Alžběty Báthoryové (Jó) se nejmenovala Helena, ale Ilona. Jinak skvělý článek, díky. Jsem zvědavý na Jakubiskův film, četl jsem knihu od Joža Niždánského (Čachtická paní), perfektní je její pokračování (Sluha dvou pánů), s chutí si porovnám oficiální faktografii s uměleckým ztvárněním.

[8] ELISABETH BATHORY
STANISLAV mejl Pondělí 11. 08. 2008, 13.12

Dobrý den,všem velmi doporučuju tuto zajímavou knihu :

Tajemství čachtické bestie, Vraždící monstrum nebo oběť?titul Tajemství čachtické bestie podtitul Vraždící monstrum nebo oběť? autor Vladimír Liška

Z dobových materiálů je patrné, že román Joži Nižnánského „Čachtická paní“ je v poměru k historickým skutečnostem pouhou beletristickou selankou. To, co odhalují dochované záznamy z výslechů svědků a další písemné prameny, patří k nejhrůznějším kauzám světové kriminalistiky. Kdo byla tato kdysi krásná hraběnka Alžběta Báthoryová? Co v ní podnítilo vražedné sklony a zášť k mladým dívkám? Proč, ač usvědčena, nebyla nakonec potrestána? Kniha Vladimíra Lišky nabízí důkladnou sondu do duše prokleté vizí věčného mládí, ale také do doby, která její temný osud přivedla na svět – slovenských Uher 16. století. ________________

2001, první vydání 197 stran ISBN 80–86179–72–9, brožovaná vazba

kód produktu 086179729 cena 169.00 Kč Dále bych doporučil tyto dobré stránky v češtině o Uhersku www.uhersko.com a toto jsou stránky o ní www.bathory.cz STANISLAV VODIČKA MAIL stanavoda@seznam.cz SKYPE standa740 ICQ 313 672 444 MOBIL 720 458 278 Jsem z Brna a rád se zajímám o historii

[9] Srazlivost krve?
Petr mejl web Středa 8. 10. 2008, 08.47

Argument tykajici se koupeli a srazlivosti krve nemusi byt tak docela pravdivy. Srazeni lze jednoduse zabranit viz. napr. www.CachtickaPani.cz

[10] Pro Zelee
Dolly Středa 8. 10. 2008, 10.53

Když pro úplnost, tak pro úplnost – autor knihy Čachtická paní se nejmenuje Niždánský ale Nižňanský. Volné pokračování knihy Čachtická paní se jmenuje Žena dvou mužů a ne, jak mylně uvádíš Sluha dvou pánů. Tebou uvedená kniha je na „poněkud“ jiné téma a napsal ji Carlo Goldoni roku 1745.

Ale nic si z toho nedělej. Oprava „malinké chybičky“ několika velkými chybami je v Česku už takový folklor a to i ve státoprávních záležitostech :)

Elis mejl Pondělí 20. 10. 2008, 20.44

[4] WeRuShKa_: [4] WeRuShKa_:Ahoj, cetla jsem tvuj prispevek o bathory. Prosila jsi o vice informaci. Rada ti nejake zdroje napisu jestli mas jeste zajem. Jen mam jednu otazku… psala jsi ze je film neco uplne jineho nez kniha. S jakou knihou jsi tento film srovnavala?

Fantomas Středa 17. 12. 2008, 17.58

Chudák určitě nebyla, koukněte se na reportéry čt a nebo si spíš přečtěte knihu Čachtická paní a uvidíte. V těch reportérech jsou v muzeu v čachticích její záznamy, takže je to docela doložený… Hezký den a bojte se!!!!! :-x

[13] Alžběta
mates mejl Sobota 28. 02. 2009, 01.51

Kniha Cachticka pani od Niznanskeho je skutecne pekne napsana i jeji druhy dil, ktery je spise takovym volnym pokracovani a o Cachtickou pani se uz zde moc nejedna je dobry, ale tyto knihy jsou skutecne nejvice vzdalene pravde. Jedna se spise o takove povesti, ktere jsou hodne prikraslene.Cetl jsem i Tajemstvi Cachticke bestie a zase tak super to neni.Trilogie od Stiavnickeho se cte take hezky, ale pripada mi take dosti domyslena. Ale zkuste treba Hrabenka Dracula od Tony Thorne a nebo se mi hodne libilo od Andreasz Bartholdy Cachticka paniII.Ale myslim, ze je treba si vzit od kazdeho neco, urcite se jednalo o intriky, ale take neverim, ze byla nevinna a uz vubec ne obet. Ta zena byla hlavne nemocna. A, ze jsou dochovany dukazy z vyslechu, ono kdyz vam nasadi palecnice a nebo spanelskou botu a natahnou na skripec. Vzpomen te si co dokazala s torturou inkvizice, ale to je jine tema.Jinak tento clanek je take velice zdarily ;-)

mates mejl Sobota 28. 02. 2009, 02.13

Jo a jeste, co se tyce filmu pana Jakubiska, hodne jsem se na nej tesil a jsem rad, ze jsem ho videl, ale uz bych na nej znovu urcite nesel. Kdyby se nejednalo o film o tak zname osobe a nemel by takovou masivni propagaci, asi by to byl velky propadak.Beru jeho nazor, ze byla obeti doby,na ten ma pravo a ja mu ho neberu, i kdyz s nim uplne nesouhlasim, ale co tam delali ty mnisi na koleckovejch bruslich, nebo s odposlechem 8-O :-?to jsem moc nepochopil.

[15] Zdravím...
Adush Sobota 28. 02. 2009, 10.40

Já si myslím, že Jakubiskův film je spíše velmi zdařilým historickým obrazem tehdejší doby a Alžběta v názvu na to přitáhla diváky – jinak by nevydělal zpět peníze, které jen kostýmy a vše okolo dobových rekvizit muselo stát.

Za tento počin mu skládám hold, a jak to bylo doopravdy s Alžbětou?

Inu, věřit může každý čemu chce. V dobách, kdy páni měli právo zabíjet svoje služebné, se mohlo stát cokoli.

Já osobně uvidím ve spojitosti s jejím jménem vždy barevné obrázky na křídovém papíře z pětidílného sešitového vydání Čachtické paní od Joža Nižňanského.

Otřesu se hnusem před zlým Fickem, strachem z Dory Sentéšové a Ilony Jó, hrůzou při pohledu na železnou pannu, ale také se mi zachvěje srdce při vzpomínce na krásnou Eržiku, jejíž osud tomu všemu dodal dějovou nit.

P.s. Povšimli jste si v tom filmu, jak tehdy naši předci neustále čelili nájezdům muslimů, a jak statečně pro nás tu naši vlast před nimi uhájili? Připojuji se k NE Lisabonské smlouvě – je to otevřená zrada, vzdáváme se bez boje lidem, kteří se od těch dob nezměnili.

[16] Souhlas s Adush
Farchad Pondělí 9. 03. 2009, 16.01

Včera sem viděl slovenský film Majster kat, úžasně zahraný jak Vlado Müllerem, tak Štefanem Kvietikem, hraje tam i Adamovič a Emilia Vašáryová a hlavně, je tam vidět ta bestialita muslimů… Oni se opravdu nezměnili, to jen my máme krátkou paměť!

Eliska Sobota 21. 03. 2009, 23.41

ale ten film BATHORY je moooc peknej !!!!! :-D ;-)

kikinA Pondělí 22. 06. 2009, 15.44

TEN FILM JE UPLNĚ JIENJ NEŽ SKUTEČNOST.JÁ VĚŘÍM ŽE TOBYLA VRAŽETKYNĚ........Baf

romana mejl Středa 24. 06. 2009, 10.56

[1] severka:Ahoj…sháním film čachtická paní a na netu ho nikde nemůžu najít…nemáš ho???prosím

[20] Super stránka
Gabriela Úterý 7. 07. 2009, 09.30

Super stránka, dobře sepsaný životopis a fakta. Po všech těch nesmyslech kolem filmu pana Jakubiska a diskuzích na téma jak je A.B.nevinná… Tohle by si měli přečíst všichni kdo sympatizují s tak krutým vrahem jakým ona byla. Stačilo by přečíst si jen jednu knihu věnovanou historickým faktům, jako např. Bednařík – Čachtická paní. Díky.

[21] Jůůůů
Lenntilka Pondělí 12. 10. 2009, 18.08

Senzace! Moc pjekný písání ;)

[22] jo miluju
Peti mejl web Neděle 17. 01. 2010, 13.09

miluju čachtickou pani a miluju bathory sice mi je jenom 10 ale je to uzooooo film miluju ho :-D 8-O

[23] bathorííčka
bathka Pondělí 14. 06. 2010, 12.32

na čawwte am m vas chuuuťkýý zeežraaaaaaaat…::D :_D :-x :-x :-) 8-O

Alča Pondělí 14. 06. 2010, 23.55

šak tam je psana Ilona, se nauc cist !!!

Alča Úterý 15. 06. 2010, 00.02

ještě sem četla že její tata byl tež docela psychouš a že mučil svý zajatce a ona malinka na to zaujatě koukala, když v tom vyrústala pak není divu že ji to přislo normální…pak ji v 15 hodili na krk dalšímu sadistovi který v 19 mučil taky turecký zajatce bo jaké…takže jako co se kdo diví že…!!! cigan jak vyroste s rodicema na socce tez nepujde makat a prijde mu to normalni :-D :-D :-D

Nelze přidávat nové komentáře.