Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Izrael - Hodiny lidstva

Historie arabsko-izraelského konfliktu

 

Moto: Mnozí pozorovatelé situace na Blízkém Východě označují Izrael za hodiny lidstva. Je možné a pravděpodobné, že i případné budoucí konflikty světového charakteru by měly kořeny právě v situaci na Blízkém Východě a souvisely by s Izraelem…

Úvod

Téma arabsko-izraelského konfliktu je tak rozsáhlé, že k jeho podrobnějšímu poznání bychom potřebovali jeden vyučovací předmět po dobu celého ročníku. Následující práce je pouze pokusem o co nejstručnější shrnutí jádra problému s ohledem na u Evropanů běžně chybějící znalosti základních faktů, týkajících se tohoto konfliktu.

 

 

Arabsko-izraelský konflikt posledních desetiletí je odrazem a vyvrcholením střetů a problémů trvajících již více jak dva tisíce let a pokud mu chceme porozumět, musíme v něm rozeznávat 3 základní hlediska: historické, náboženské a politické…

 

Historie Palestiny z pohledu židovských dějin

 

1.300 let před naším letopočtem (tedy před 3.308 lety) – příchod z Egypta

  • Historie dnešní Palestiny začíná v době, kdy do ní přibližně ve 13. století př.n.l. přišli Izraelci i Palestinci.
  • Do té doby bylo toto území vymezené na západě Středozemním mořem, na jihu Negebskou pouští, na východě řekou Jordán s navazujícím Mrtvým mořem a na severu vysokým Hermonským pohořím obsazeným původními kanaánskými kmeny a bývá podle nich označováno jako Kanaán.

 

 

  • Izraelci přišli od jihu z Egypta, kde v předchozích čtyřech stoletích existovali nikoliv jako národ, ale jako třída otroků pocházejících z jednoho kmene, které kromě původu spojoval stejný jazyk a stejné náboženství.
  • Pod vedením Mojžíše, vzdělaného Egypťana izraelského původu se vymanili z egyptského područí a po 40 letech kočování na Negebsko-sinajské poušti dorazili k Jordánu za kterým objevili „zaslíbenou zemi“.
  • Během doby kočování se těchto 12 izraelských kmenů vzájemně propojilo a vytvořily izraelský národ.
  • V následujících dvou stoletích kanaánskou zemi osídlily a podmanily.
  • Původní obyvatelstvo bylo postupně vytlačeno, vyhubeno, případně asimilováno a jeho identita definitivně zanikla.

 

1000 let před naším letopočtem (3.008 let zpět) – vznik Izraelského království

  • Na přelomu posledního tisíciletí před naším letopočtem došlo ke změně státního zřízení – místo poměrně volného svazku izraelských kmenů vzniklo království, jehož první král Saul upevnil příslušnost jednotlivých kmenů ke státu.

 

 

  • Nejznámějším byl v pořadí druhý izraelský král David, který rozšířil izraelské území, upevnil jeho hranice a založil sídelní město Jeruzalém na místě bývalé kenaánské pevnosti Jebús. Právě nedávno slavil Jeruzalém 3000 let svého trvání.
  • Vzhledem k tomu, že král David pocházel z izraelského kmene Juda, který obýval území z jihu přiléhající k Jeruzalému, začalo se této oblasti říkat Judsko (Judea) a tento název se v následujících stoletích rozšířil na větší část Kanaánu.
  • Davidův syn a třetí izraelský král Šalomoun díky moudré a obratné politice rozšířil nejen oblast svého panování, ale získal svému království takový věhlas, že se plně vyrovnalo jak Egyptu, tak i severním a východním říším (Asyřané, Babyloňané atd.).

 

850 let před naším letopočtem (2.858 let zpět) – Rozdělení království

  • Po Šalomounově smrti v polovině 9. století př.n.l. se izraelská říše vinou vnitřních sporů rozdělilo na dvě království – severní Izrael se sídelním městem Samaří a jižní Judsko s Jeruzalémem. Tím došlo k oslabení a Izraelci pouze s obtížemi odolávali náporům svých silnějších sousedů.

 

722 let před naším letopočtem (2.730 zpět) – vpád Asyřanů

  • V roce 722 př. n.l. se Asyřanům podařilo porazit a ovládnout severní Izrael.
  • Judské království odolávalo dalších 150 let.

 

586 let před naším letopočtem (2.594 let zpět) – Babylonská říše

  • Okolo r. 586 př.n.l. bylo Judské království obsazeno Babyloňany, kteří mezitím porazili a ovládli asyrskou říši.
  • Podobně jako předtím severní Izraelci, byli nyní i Judejci (Židé) odvlečeni do zajetí a přesídleni do oblasti dnešního Iráku.
  • Jeruzalém byl pobořen a jejich chrám vystavěný Šalamounem byl zničen.
  • Na izraelském území zůstala pouze část obyvatelstva, které se začínalo mísit s přistěhovalci z okolí.

 

538 let před naším letopočtem (2.546 let zpět) – Příchod Peršanů

  • Avšak poměrně brzy okolo roku 538 př.n.l. se díky změně politických poměrů (zánik babylonské říše pod náporem Peršanů) Židé směli vrátit na své původní území a obnovit chrám i Jeruzalém.
  • Obnova státu jim trvala celé století a konala se pod přátelskou perskou nadvládou. Peršané umožňovali vznik samosprávných států v rámci své říše a dokonce podporovali i jejich náboženství a kulty.
  • V té době měli Židé klid na uspořádání svých vnitřních záležitostí jak v Judsku, tak i v diaspoře (slovo diaspora znamená židovské osídlení po celé perské říši – zdaleka ne celá židovská komunita se vrátila z exilu domů, ale všichni udržovali mezi sebou i s jeruzalémským centrem čilý styk).

 

322 let před naším letopočtem (2.330 let zpět) – Alexandr Veliký

  • Další problémy se začaly projevovat po roce 332 př.n.l., kdy makedonský král Alexandr Veliký rozdrtil perskou říši.
  • Začala se prosazovat nová kulturní a civilizační veličina – tzv.polis – řecký městský stát.
  • V Sýrii i na judském území docházelo k intenzivnímu řeckému osídlování a helénizaci. Města se rychle pořečťovala, venkov zůstával věrnější původní židovské kultuře, náboženství i jazyku.

 

166 let před naším letopočtem (celkem 2.174 let) – Makabejská válka

  • Mezi řeckým a židovským živlem však vznikalo napětí, které vyvrcholilo tzv. Makabejskou válkou v letech 166 – 161 př.n.l.
  • Název pochází od jména pěti bratrů Makabejských, kteří stáli u zrodu povstání, hráli v něm vedoucí roli a nakonec se stali vládci nového nezávislého židovského státu.
  • V té době byla řecká moc již na ústupu a její místo postupně zaujímali Římané.

 

63 let před naším letopočtem (2.071 let zpět) – Začlenění do Římské říše

  • Politické události a vnitřní spory židovských vůdců v následujících sto letech způsobily, že v roce 63 př. n. l. Židé více méně dobrovolně uzavřeli smlouvu o připojení k Římské říši.
  • Z našeho pohledu je zajímavé, že tato smlouva byla podobná současné smlouvě o přistoupení k Evropské unii.
  • Tímto aktem se dostala vojenská a postupně i politická správa Izraele pod moc Římanů, kteří toto území včlenili do své říše pod názvem provincie Judea. (poznámka: Týká se to doby narození Ježíše Krista a s tím spojeného vzniku křesťanství. Kristus byl ukřižován politickou mocí Římany, ale na základě nátlaku místního obyvatelstva – Židů a jejich náboženské samosprávy.)
  • Kromě římského místodržícího spravovali tuto oblast také židovští králové, kteří mu však byli podřízeni.

 

 

  • Nejznámější z nich je Herodes Veliký, který panoval na přelomu letopočtu – přesněji v letech 37 – 4 př. naším letopočtem.
  • Za jeho vlády byl rozšířen Jeruzalém a mnoho dalších židovských měst a hlavně nechal kompletně přestavět a zvětšit jeruzalémský chrám – centrum židovského náboženského života, který stál na dnešní Chrámové hoře, kde dnes stojí Omarova mešita.
  • Za života tohoto vládce se narodil také Ježíš Kristus a právě Herodes Veliký nechal v reakci na jeho narození povraždit všechny novorozence v Betlémě a okolí (poznámka: Rozpor v datování pochází z chyby v pozdějších výpočtech. Ježíš se s největší pravděpodobností ve skutečnosti narodil v roce 7 př. n.l., změna letopočtu podle narození Krista se prováděla až o staletí později, kdy došlo k výpočtové chybě o 7 let).
  • Během římské nadvlády stále rostlo židovské sebevědomí a následkem toho i politické napětí. Židé si uvědomovali, že převyšují Římany jak kulturně tak intelektuálně.
  • Na základě svého náboženského přesvědčení očekávali, že dojde k obnovení nezávislosti jejich státu a postupně docházelo k různým revoltám.

 

Rok 60 našeho letopočtu (1948 let zpět) – Židovská válka

  • V šedesátých letech 1. století n. l. rostoucí hnutí odporu proti Římu vyvrcholilo v tzv. válku židovskou.
  • Římský vojevůdce Vespasianus oblehl Jeruzalém (hlavní město Judeje), byl však prohlášen římským císařem, odcestoval do Říma a předal obléhání svému synu Titovi, který roku 70 n. l. Jeruzalém dobyl.
  • Město pobořil a obyvatelstvo bylo zmasakrováno, vzato do otroctví, popř. rozehnáno.

 

Rok 130 našeho letopočtu (1878 let zpět) – Židovské povstání a vznik Palestiny

  • Kolem roku 130 n. l. vypuklo povstání zbytku židovských obyvatel Judeje vedené Bar – Kochbou za účelem svrhnout římskou nadvládu a obnovit židovský stát.
  • Povstání bylo roku 135 n. l. potlačeno.
  • V té době Římu vládl císař Aelinus Aemilius Hadrianus, který nechal srovnat se zemí i zbytky bývalého Jeruzaléma a na jeho místě vybudoval nové město, které nazval podle svého jména Aelia Capitolina.
  • Do nově vzniklého města nesměli Židé vstupovat pod pohrůžkou trestu smrti.
  • Pouze ve výroční den zboření Jeruzaléma směli navštívit místo, kde zůstaly poslední dodnes dochované zbytky židovského chrámu tzv. Západní zeď – nazývaná Zdí nářků.

 

 

  • Aby v oblasti již nic nepřipomínalo Židy, císař Judeu přejmenoval na provincii Palestinu podle Pelištejců, kteří ale byli v té době již 700 let zaniklým národem (poznámka: Národ Pelištejců se již nikdy neobnovil).
  • Dvě katastrofy, které se odehrály v letech 70 a 135 našeho letopočtu znamenaly faktický konec starověkého židovského státu a judaismu (židovství) jako státního náboženství.
  • Judská oblast, nyní nazývaná Palestina zůstala poloprázdná a Arabové se zde v této době v podstatě vůbec nevyskytovali.
  • Zemi obývali – kromě pozůstatku původních Židů – hlavně řecky mluvící obyvatelé, přišlí z okolních zemí a z celého Středomoří, ti se však vyskytovali spíše ve městech, venkov téměř zel prázdnotou a pustl.

 

Rok 395 našeho letopočtu (1613 let zpět) – Byzantská říše

  • Po rozdělení říše římské v r. 395 našeho letopočtu, připadla Palestina k její východní části Říši byzantské.
  • Díky křesťanství, které bylo v té době již státním náboženstvím, se v Palestině zakládaly kláštery a kostely a obyvatelstvo bylo obraceno ke křesťanství.

 

Rok 600 – 640 našeho letopočtu (1368 let zpět) – Nástup islámu

  • Po nástupu islámu v první polovině 7. století porazili muslimové Byzantince a do roku 640 našeho letopočtu obsadili nejen celou Palestinu, ale i většinu Sýrie.
  • Muslimové vybudovali na místě bývalého židovského chrámu Omarovu mešitu (v roce 690) a v roce 715 hned v sousedství mešitu Al Aksá. Obě tam stojí dodnes.
  • Postupně však muslimové Jeruzalém opouštěli a nechali ho chátrat.
  • V roce 1016 se Omarova mešita dokonce zřítila a ve stejné době se zhroutily i městské hradby.
  • Z Jeruzaléma se dle dobových svědectví stalo malé zastrčené provinční městečko bez jakéhokoliv významu.

 

11. – 20.století našeho letopočtu – Boj křižáků s pohany

  • Situace se změnila v okamžiku, kdy se evropští křižáci rozhodli, že Svatou zemi vysvobodí z rukou pohanů.
  • A v 11. a 12. století byl Jeruzalém zpět pod vládou křesťanů, což podnítilo opětovný zájem muslimů, kteří ho nakonec také dobyli zpět.
  • Od té doby byla Palestina až do začátku 20. století v muslimských rukách a s výjimkou krátkého období na počátku osmanské (turecké) vlády v 16. století tato oblast stále chátrala a pustla.
  • Zmizela i kulturní vegetace a orná půda.
  • Koncem 19. století byla obdělávána pouze malá část území při několika vodních tocích, na zbytku Palestiny se rozkládala poušť a díky tomu o toto území neměl nikdo zvláštní zájem.
  • Od poloviny 2. až do konce 19. století v Izraeli (Palestině) Židé jako národ nežili, ti, kteří přežili, patřili spíše ke smíšenému obyvatelstvu.
  • Teprve ve druhé polovině 19. století se Židé po malých skupinách počali vracet do míst své původní domoviny.

 

Historie Palestiny z pohledu palestinských dějin

 

13. – 6.století před naším letopočtem (3.300 – 2.600 let zpět) – Pelištejští

  • Pobřežní pás kenaánského území obsazovaly ve stejné době jako Izraelci (tedy ve 13. století před n.l. pelištejské kmeny, původem z dnešní Kréty.
  • Jednalo se o dobyvačné námořní kmeny, živící se především pirátstvím a nájezdy. – Poté, co byli vytlačeni z egyptského pobřeží, přesunuli se na pobřeží kenaánské, kam se za nimi přistěhovali další osadníci přímo z Kréty.
  • Historicky je na území Palestiny doložena existence pěti pelištejských knížectví (Gaza, Gat, Aškalon, Ašdod, Ekron) v oblasti o něco větší, než je dnešní pásmo Gazy.
  • Po značnou dobu se Pelištejci pokoušeli expandovat na izraelské (neboli židovské) území se střídavými úspěchy.

 

 

  • V době krále Davida (je známý příběh o jeho boji s Pelištejcem Goliášem) a krále Šalomouna.
  • Tedy přibližně 1000 let př. n. l., byli Pelištejci zatlačeni k moři a postupně začali ztrácet svůj význam.
  • Početně i územně tvořili pouze zlomek obyvatel dnešní Palestiny (tehdy židovské) a ani vojensky již neznamenali žádné nebezpečí.
  • V 6. století př. n. l., v souvislosti s ovládnutím území Babylonskou říší, pelištejské kmeny definitivně zanikly.
  • Částečně byly vyhubeny Asyřany a posléze Babylóňany, část pelištejského obyvatelstva emigrovala a zbývající část asimilovala s příchozími z okolních národů, kteří řídce obsadili zemi uvolněnou odsunem Židů.
  • Pelištejci se již nikdy jako národ neobnovili ani v oblasti Palestiny ani kdekoliv jinde ve světě – důvod si ukážeme v následující části.
  • Pelištejská místní jména však přežívala (stejně jako židovská)

 

Uměle vzniklý název Palestina

 

Samson a Dalila

 

O 700 let později byla celá oblast Římany nazvána Pelišteou – Palestinou po zaniklém národu (poznámka: Zde si dovolím malou analogii se situací v našich krajích. Jak všichni víme, na našem území sídlily před příchodem Čechů keltské a normanské kmeny. Postupně byly vytlačeny nebo asimilovaly ale jejich existenci nám dodnes připomínají místní názvy – Lounsko po Lučanech, Litoměřicko po Ljutoměřicích apod. Naštěstí ale nikdo ve středověku po 700 let od zániku tohoto osídlení nepojmenoval Čechy například Keltskem).

 

Shrnutí na závěr historické části

Oblast dnešní Palestiny byla až do začátku našeho letopočtu zemí Židů a palestinský vliv byl pouze na omezené části území, navíc zcela zanikl o 700 let dříve.

Jakákoliv prohlášení současných představitelů palestinského státu o historických nárocích na území Izraele jsou hrubým překrucováním doložených historických faktů.

 

Hledisko náboženské

 

 

Hledisko politické

 

 

Historie Arabsko-Israelského konfliktu – klikej


Arabské státy jsou svojí rozlohou 613krát větší než Izrael. V Izraeli žije na jednom kilometru čtverečním 252 lidí, v arabských zemích průměrně pouze 18. Proč si tedy nárokují Arabové tuto maličkou zemi, která zaujímá přibližně stejnou plochu jako Morava? Racionální odpověď nenajdeme.

Judaismus i islám jsou v srdcích a životech svých vyznavačů usazené tak hluboce, že zásadním způsobem ovlivňují myšlení i jednání jak Židů, tak Arabů. Toto zjištění je pro většinu lidí žijících v západní civilizaci natolik nepochopitelné, že nedokáží předvídat ani pochopit vzorce jednání obou etnik. Chceme-li porozumět podstatě konfliktu, musíme porozumět i jejich náboženství, které v něm hraje rozhodující roli.

 

 

Židé se nikdy nevzdají Jeruzaléma jako svého hlavního města, protože tím by přestali jako etnikum existovat. Arabové nikdy nepřestanou nenávidět Židy, protože je k tomu vybízí islám a oni by cítili, že se mu zpronevěřili.

Tento konflikt žel, nemá mírové řešení a proto může skončit pouze jediným způsobem – zásadním válečným střetnutím v budoucnosti, ve kterém jedna ze stran přesvědčivým způsobem zcela zpacifikuje stranu druhou.

Mnozí pozorovatelé situace na Blízkém Východě označují Izrael za hodiny lidstva. Je možné a pravděpodobné, že i případné budoucí konflikty světového charakteru by měly kořeny právě v situaci na Blízkém Východě a souvisely by s Izraelem.

zdroj  

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Manipulace, provokace, dezinformace.. (8.část) Následující text: Brainwashing I. »»»

Atllanka | Středa 25. 06. 2008, 14.11 | Historie, Israel, Blízký Východ | trvalý odkaz | vytisknout | 8156x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
Franta web Středa 25. 06. 2008, 20.56

blizky vychod je opravdu hrozbou, hlavne proto ze jsme na nem zavisli kvuli rope

[2]
xxx Neděle 27. 12. 2009, 19.24

To, co píšete o islámu je trapné. Jeho podstatou není radikalismus a už vůbec ne džihad. Dle jména vašich stránek, lze usuzovat, že budete objektivní, to se ovšem v žádném případě říci nedá.

[3]
Karel Jemelka mejl Pondělí 28. 12. 2009, 12.22

Trapné je především Tvoje tvrzení. Není li Islám radikální, proč se radikálně projevuje? To popírá sám sebe? Džihádem?

[4] pro xxx
Dolly Úterý 29. 12. 2009, 02.17

[2] xxx:Přečti si korán, osle, ať víš o čem píšeš. Druhý způsob, jak tady nebudeš za hňupa je – nepsat o věcech, o kterých nic nevíš.

[5]
xxx Sobota 9. 01. 2010, 23.36

Za prvé, mám Korán přečtený. Za druhé nehodlám nějakým způsobem Islám upřednostňovat. A pro vaši zajímavost je můj původ židovský. Pouze mi jde o objektivitu a spravedlnost… atd… atd…


Atllanka reaguje:

Nemilý muslime xxx, svoji islámskou propagandu, kterou jsi nám tu kopíroval s islamwebu si piš tam, kde jsi doma, to jest někde v emirátech. My tu na to nejsme zvědaví, vašich muslimských lží a groteskního pitvoření se, je plný net.

[6] Ať čtu jak chci, nechápu co tam muslimáci dělaj!
No toto Pondělí 25. 01. 2010, 17.25

Raus z Palestiny, celou Palestinu Židům!!! Od věků jim patří! Arabáci ať si svoje muslimáky vemou mezi sebe, kam patří!

[7] Milej xxx
Karel Jemelka mejl Středa 27. 01. 2010, 00.10

[5] xxx:řekl bych, že nejde o to přečíst. Jde o to, pochopit a ty evidentně umíš číst, ale s pochopením už je to zřejmě horší. Jasně, ideologie bývá silnější. Rád bych, abys mi vysvětlil, jak je to s těmi sedmdesáti recyklovatelnými pannami, které Islámský mučedník dostane od Alláha k dispozici co „hrdlo“ ráčí. Mimochodem, cokoli udělá muslim je omlouváno. Cokoli udělá žid je zatraceno politickou korektností. To, co teď napíšu, klidně pokládejte za kec, protože již nemohu dokázat že nekecám. Nalezl jsem na netu studii jednoho univerzitního profesora (dislokace univerzity Francie, nebo francouzká část Kanady) jehož jméno si již nepamatuji. Psáno v angličtině. Hledal jsem to, abych sem dal link, ale už jsem nenalezl. Ona studie totiž velmi tvrdě obviňovala Izraelity z rasismu. Základním argumentem byl fakt, že při obsazování palestinského území nebyl zaznamenán případ znásilnění Palestinky Izraelským vojákem. Důvodem je prý Izraelský rasismus, který říká, že Izraelského semene je pro Palestinskou lůzu škoda. Jak z toho ven? Znásilňuješ li a rabuješ jsi válečným zločincem. Neznásilňuješ li a nerabuješ (otázkou je, je li co rabovat) jsi rasista, protože oněmi ženami opovrhuješ a jsou ti rasově hnusné. Ať jako pravicově myslící nebo žid, vždy podle politických korektů cokoli uděláš, děláš špatně. Politický korekta do domu, hůl do ruky.

Nelze přidávat nové komentáře.