Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Vladimír Hučín - Persona non grata

Muž, který toho ví příliš mnoho (z archivu)

 

Motto: I když Hučínův případ zahrnuje praktiky, připomínající totalitní režim, podezřelé okolnosti jeho zatčení a následného soudního stíhání jsou mrazivě současné a jsou do něj zapletení někteří nejvyšší politici státu…

Vladimír Hučín, letitý důstojník protišpionážní služby (toto je špatně, BIS není kontrašpionážní, je to ještě opakováno později v textu; pozn.pr.) věděl dlouho před svým zatčením, že je sledován.

 

Psal se rok 2001

Vrchní orgány stahovaly kolem něj smyčku po celé měsíce a podezřelé vozidlo, plné tajných policajtů, opět stálo na ulici nedaleko jeho domova. Neodrazen jejich přítomností, pokračoval Hučín v zamýšlené cestě, ale tentokrát se nedostal příliš daleko. Když zatočil kolem rohu hřbitova u svého domu, z policejního auta vyskočili muži v černých maskách a strčili jej do auta.

Nasadili mu želízka a odvezli ho k vyšetřovaní. Během následujícího roku byl zavřen v cele vyšetřovací vazby a v blázinci, bylo mu znemožněno komuniskovat s vnějším světem a byl připravován k neveřejnému soudnímu procesu.

 

 

I když Hučínův případ zahrnuje praktiky, připomínající totalitní režim, podezřelé okolnosti jeho zatčení a následného soudního stíhání jsou mrazivě současné a jsou do něj zapletení někteří nejvyšší politici státu.

Zatímco jeho nepřátelé v policii, Parlamentu a soudním systému ho nazývají zločinným kriminálníkem a teroristou, Hučínovo svědectví vykresluje poněkud jiný portrét, a sice portrét muže, který toho jednoduše ví příliš mnoho.

V místním tisku je Vladimír Hučín – kandidát v nadcházejících podzimních senátních volbách, nejlépe známý pro svůj kontraverzni soud a svou desetiletou práci v BIS, státní kontrašpionážní agentuře.

 

Jeho historie je ale mnohem delší…

V roce 1971 tehdy sedmnáctiletý Hučín vstoupil do restaurace ve svém rodném městě Přerov, na severní Moravě, aby si koupil limonádu. Netečný k represivní atmosféře, která následovala invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, byl Hucin obrazem vzpurnosti proti komunistickému establismentu – dlouhé vlasy, vzdorný pohled, triko s obrázkem Led Zeppelinu…

K jeho smůle, v restauraci, kde se chystal koupit Kofolu, právě seděli vážení, vysoce postavení komunisté a popíjeli vodku při oslavě 50-tiletého výročí založení Komunistické strany Československa (KSČ).

 

 

To, co následovalo, ovlivnilo Hučínův celoživotní antikomunistický postoj. Banda omedajlovaných straníků ho údajně odvlekla za vlasy do nejbližších záchodků, přitom mu většinu vlasů vyrvala, a následně jej zmlátila až do bezvědomí.

Když se Ti stane něco takového od lidí, kteří jsou všude předkládáni jako výkvět komunistické společnosti… něco se v tobě zlomí – popisuje Hucin.

 

Podvratná činnost

Od té chvíle se z Hučína stal zapřisáhlý nepřítel režimu. Ze začátku byla jeho činnost relativně neškodná.

 

Tak například zaplavil Přerov tisíci plakátky s výzvou:

Pryč se sovětskou diktaturou které rozhazoval pomocí meteorologických balonů.

 

V letech 1973–76 se Hucinovy diverzní aktivity vystupňovaly. Za použití malých časovaných náloží ničil rozličné výstavky komunistické propagandy, sabotoval sovětský nákladní vlak a vypustil slzný plyn na shromážděni uctívajícím komunistickou revoluci.

 

Hučín zdůrazňuje:

Byl jsem vždy zvlášť opatrný, aby při takových akcích nebyl nikdo zraněn, to jsem nemohl riskovat.

 

Jak se skupinkou svých spolupracovníků zvyšovali různé aktivity, tak se již kolem nich svirala chapadla StB, tajné policie komunistického Československa.

 

Dean Reed politický uprchlík z USA do NDR to roztáčí s Vaškem v Sovětském Rusku

 

V létě 1976 měl americký levicově orientovaný zpěvák Dean Read přijet koncertovat na stadion v Přerově. Hučín naplánoval narušení tohoto koncertu vypuštěním slzného plynu.

 

Místo toho byl zatčen na základě informace, kterou dostala StB od některých Hučínových spolupracovníků:

řekli StB, že jsem připravoval ozbrojený útok proti režimu a že shromažďuji zbraně. Oni pak proložili pravdu falešnými obviněními, aby to znělo věrohodně, říká o tom Hučín.

 

Přesvědčeni, že Hučín představuje významné teroristické nebezpečí, StB na něj použila bití, tvrdé výslechy i injekce drog, jen aby dosáhla požadovaného přiznáni. Ale, jak říká Hučín, nedosáhla toho. Po osmi měsících v zadržovací vazbě musela StB Hučína propustit pro nedostatek důkazů k dalšímu vyšetřování na svobodě.

I když byl Vladimír Hučín od té doby pod ještě silnějším dohledem, pokračoval ve své podvratné činnosti. Prostřednictvím své sítě spolupracovníků uskutečnil útok na Antonína Mikeše, zvláště horlivého donašeče StB.

 

Protože byl pod trvalým dohledem StB, vyškolil Ladislava Brázdu, jednoho ze svých stoupenců, k tomu, aby odpálil malou nálož před Mikešovým domem.

Brázda rozvinul 20-ti metrový drát, schoval se za roh a odpálil to. Vstupní dveře do domu se rozletěly na kousky a bylo poškozeno i Mikešovo auto – popisuje situaci Hučín.

 

StB je oba zatkla bezprostředně po útoku. Bohužel Brázda se zlomil hned při prvním nočním intenzivním výslechu a řekl jim všechno, Hučín byl odsouzen na dva a půl roku a převezen do notoricky známé věznice Minkovice v severních Čechách, o které říká, že připomínala peklo.

 

Na opačné straně barikády

V roce 1986, po propuštění z Minkovic, podepsal Chartu'77 – disidentský dokument kritizující komunistický řežím. Ale zapojení se do řad významných signatářů, jako byl Václav Havel a Petr Uhl, vedlo jen k dalšímu rozčarování.

 

 

Hučín říká: StB do Charty nastrkala své agenty… a tak věděli, že tito disidenti neměli potřebnou moc nějak jim ublížit. Mohu bez pochybnosti říct, že ze třiceti lidí, kteří se sešli u nás doma na schůzce Charty'77, byli přinejmenším tři! agenty StB.

 

Sametová revoluce StB

Jak se komunistické vlády uvnitř sovětského bloku rozkládaly, StB začala připravovat scénář nenásilné – Sametové revoluce. Kdyby došlo ke skutečné revoluci, došlo by ke krveprolití. To je důvodem toho, proč StB naplánovalo věci tak, jak to udělali. A Charta'77 se jim k tomu náramné hodila.

Chartistické motto Nejsme jako oni, bylo pro StB spásou. Chartisté díky své nerozhodnosti vytvořili chaotické prostředí, které umožnilo pragmatickým komunistům zničeni evidence a záchranu jejich kariér – říká Hučín.

 

Jak to bylo s Stb / 5-ti dílné video

 

Koncem roku 1989 byla všemocná StB oficiálně rozpuštěna. Jenže, zatímco občané slavili Sametovou revoluci, StB si pospíšila a ničila velké množství usvědčujících dokumentů, z nich se Hučínovi podařilo některé zachránit.

Podařilo se mi zachránit poměrně dost složek. Jsou sice po stranách trochu opálené, ale obsahuji informace o soudcích, státních zástupcích, agentech StB a dalších účastnících administrativy kriminálního režimu, vysvětluje Hučín.

V roce 1991 doporučila Konfederace politických vězňů (KPV) Hucina do zaměstnání u olomoucké pobočky FBIS (nyní BIS), v začínající špionážní organizaci demokratického státu.

I když vláda požadovala, aby zaměstnanci BIS měli negativní lustrace (které by prokazovaly, že nikdy nespolupracovali s komunistickým režimem), Hučín říká, že jich mnoho proklouzlo mezerami v systému.

Když jsem začal v FBIS, byl jsem překvapen zjištěním, že je plná agentů StB. V té době jsem však měl příliš nízkou hodnost na to, abych s tím něco mohl dělat, i když jsem dělal co jsem mohl.

Přes časté konfrontace s vedením, které bylo pod kontrolou bývalých agentů StB, se brzo stal jedním z nejproduktivnejsich pracovníků BIS.

Zaměřil se na levicový extremismus a sledoval velice aktivní okruh severomoravských komunistů s vazbou na Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSCM) a mezinárodní teroristické skupiny.

Ve městě jako je Praha, může levicový extremismus vypadat jako okrajový problém, ale na severní Moravě, kde je vysoká nezaměstnanost a zřetelné společenské napětí, je stále skutečným nebezpečím – říká o tom Hučín.

 

Vylučovací proces

 

Zatímco se Hučín zaměřoval na levicový extremismus, v BIS vzrůstalo napětí.

Mnoho z mých aktivit naráželo na skutečnost, že při vydávání lustračních osvědčení docházelo k manipulacím. Dostávali je lidé s nečistým rejstříkem a ani sami ti, kdo je vydávali, nebyli důvěryhodní. A já jsem zčistajasna začal mít spoustu všemožných problémů – líčí situaci Hučín.

 

Jak ČSSD shání černé duše na volby

 

Největší rána přišla v roce 1998, když byla vláda občanských demokratů (ODS) vystřídána více levicovými sociálními demokraty (ČSSD). Přibližně v téže době začala v Olomouci a Přerově série bumbových útoků.

 

Podle Hučína, tyto útoky byly počátkem vládní konspirace proti jeho osobě:

S požehnáním ČSSD začala KSČM rozjíždět plán k mému zničení. A aby tomu veřejnost uvěřila, potřebovali, abych vypadal jako terorista. A ve stejné době, kdy vláda shromaždovala obvinění proti mé osobě, bylo naopak mně znemožňováno shromaždování skutečných zpravodajských informací – pokračuje Hučín.

 

Mezitím bombové útoky pokračovaly.

V období mezi lety 1997 a 2001 došlo v oblasti přerovska a olomoucka k šesti výbuchům. Jako člen vyšetřovacího týmu Výbuch, jehož cílem bylo odhalení pachatelů těchto činů, začal Hučín z útoků podezřívat levicové extremisty.

 

Ale v roce 2000 ho stínový ministr vnitra František Bublan, tehdy ředitel BIS, náhle odvolal od případu.

Bylo to okamžitě po tom, co jsem odeslal zprávu, v níž bylo uvedeno, že levicová organizace, která je v pozadí bombových útoků, má vazbu na KSČM, říká o tom Hučín.

Mezitím se v místních sdělovacích prostředcích počaly objevovat informace o tom, že v pozadí bombových útoků byl právě Hučín. Podle Hučína tohle byl jasný signál, že konspirátoři zatahují kolem něj.

V únoru 2001 ho policie zadržela a, údajně pod záminkou, že hledají důkazy o jeho spojení s bobovými útoky, u něj provedli domovní prohlídku.

Hučín k tomu říká: ve skutečnosti hledali staré složky StB, které jsem vlastnil…

I když jeho údajné zapojení do bombových útoků bylo původní záminkou k jeho zatčení, Hučína nikdy neobžalovali z jakéhokoliv trestného činu, který by s teroristickými útoky nějak souvisel. Namísto toho byl postupně obžalován ze sedmi zločinů, mezi nimiž bylo neuposlechnuti rozkazu, neoprávněné zacházení s tajnými dokumenty a zneužiti úřední pravomoci.

 

Zproštění viny

Po roční vazbě, jejíž součástí byl i pobyt v psychiatrické léčebně, byl Hučín propuštěn rozhodnutím Ústavního soudu, který shledal jeho uvěznění jako nezákonné. Pokračováním byl však kontraverzní soudní proces, který trval celých pět let. S odkazem na to, že případ se dotýkal tajné informace týkající se bezpečnosti státu, trval Okresní soud v Přerově na tom, aby soudní jednání bylo neveřejné.

 

Hučín to komentuje:

Státní úřady měly osobní zájem na tom, aby můj proces byl neveřejný. Věřte mi, že jediní lidé, kteří byli ohroženi veřejným soudem byli ti, kteří jsou odpovědní za můj postih.

 

Mocné zájmové skupiny, jako např. americký Úřad pro demokracii, lidská práva a práci, požadovaly férový proces a Hučínova kauza byla tedy konečně v roce 2005 zpřístupněna veřejnosti.

V následujících dvou letech byl Hučín postupně zproštěn všech obvinění jak okresním soudem v Přerově, tak i krajským soudem v Olomouci. (Zmínka o americkém Úřadu zřejmě není tak docela přesná – i když je na jejich stránkách Vladimír Hučín jmenován, já jsem našel jen zmínky o jeho procesech týkajících se předlistopadových obvinění, o případu z roku 2001 jsem tam nenašel nic; pozn.pr.)

 

 

S pomocí vysoce postavených politiků, jako např. senátora Jaromíra Štětiny, Hučín pokračuje ve vedení války proti svým protivníkům, kteří, podle jeho tvrzení, zůstávají ve špičkových státních a soudních pozicích.

Loni v listopadu Štětina předložil vládni komisi pro kontrolu činnosti BIS celou řadu dokumentů, dokazujících, že BIS ovlivňovala policejní vyšetřování Hučínovy kauzy z politických důvodů.

 

Toto jeho tvrzení se setkalo s odporem jak od členů komise, tak i od samotné BIS, která i nadále taková obvinění odmítá.

BIS v Hučínově případu nechybovala – tvrdí Michal Zachystal, státní zástupce, který se zabýval Štětinovými obviněními… Pokud byli její zaměstnanci zapojeni v případu, bylo to v souladu se zákonem, dodal.

 

Mezitím V. Hučín plánuje svou účast v podzimních senátních volbách

 

K tomu podotýká:

Pokud budu zvolen, nemyslím si, že vydržím po celý volební termín, protože zřejmě nevyhnutelně skončím kvůli nějakému konfliktu, ale zvolení by mi alespoň dalo šanci očistit státní správu od vykopávek starého komunistického aparátu. Právě teď připravujeme protiútok a uvidíte, že z toho bude určitým lidem pořádné horko. Nechte se překvapit tím co přijde.

 

Hučínova složka

  • Jméno: Vladimír Hučín
  • Věk: 55 let
  • Bydliště: Přerov, severní Morava
  • Rodinné poměry: ženatý, jedna dcera
  • Zaměstnání: BIS 1991–2001
  • Uvězněn: 1976–77, 1983–86, 2001–02

 

Markéta Hulpachova – přeložil P. Zvěřina   

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Místo důchodů socanské žebračenky!? Následující text: Prokletí levičáckého myšlení »»»

Atllanka | Středa 5. 05. 2010, 13.03 | Česko, Totalita, Osobnosti | trvalý odkaz | vytisknout | 4111x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Nebezpeční komunisté
Jaroslav Úterý 17. 06. 2008, 10.22

Komunistům by slušelo pokání za zlo, které způsobili milionům občanům. Samozřejmě symbol „srp a kladivo“ je symbolem ohromného zla.

Ale, protože nemohou zapomenout na vyjímečném postavení, kdy rozhodovali o životě a smrti všech občanů a po roce 1989 nebyli potrestání, začínájí být pro nás všechny nebezpeční pro jejich skrytou formu a plán zlikvidování naši křehkou demokracii.

[2] komunisti stale nebezpecni
eva mejl Středa 18. 06. 2008, 08.57

ano,nikdy se neomluvili za svou zlocineckou cinnost, za znicene zivoty milionu lidi -vyhladoveni obcanu ukrajiny pocinaje a dodnes potaji nici celou nasi zemi -polozili -tedy bolsevik II.skolstvi, zdravotnictvi, kulturu, dopravu, zemedelstvi -zlocinne prodavaji za smesne nizke ceny cizakum na montovny , hnusna skĺadiste a hyper- a super markety , znicili i prumysl, rozprodavaji to nejcennejsi, co mame , ale hlavne ze jsme prosluli korupci, zlodejnou, vrazdami, loupezemi , lhanim a podvody :-(

[3]
Jarda Středa 5. 05. 2010, 20.38

Smutné je, že ke zničení a spálení svazků STB došlo v době, když ministr vnitra by Ruml. Otázka zní. Proč? Nevědomost, neznalost nebo snaha zabránit zveřejnění vlastní minulosti. Na to už asi nikdo popravdě neodpoví. Ziggi Horváth to v písni „Infekce doby trefil“ velice výstižně. Pěkné dny.

[4]
Zuzana mejl Neděle 16. 01. 2011, 13.51

nestacim se divit. Jednoho z toho jima vztek. Hrozneeee.

[5] Cha cha cha
Atllanka Neděle 16. 01. 2011, 17.20

My se zase nestačíme divit, jak jsi to zde našla… že ty jsi googlovala Hučína? :)))

Jojo, všechny cesty vedou na Atllanku ;)

Nelze přidávat nové komentáře.