Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, rusáci, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Psychopat - Vladimír Majakovskij

Duši mít z pověr? Ne! Z páry a elektriky!

 

Prolog: Chtěl mít z lebek popelníky a jít přes mrtvoly, nakonec se zastřelil. Okolnosti jeho úmrtí však zůstávají dodnes nevyjasněné.

Pocházel z kozácké rodiny usazené v Bagdati v Gruzii, do níž se narodil 19. července 1893. Otec byl Rus, matka Ukrajinka a doma se vždy mluvilo rusky, i když budoucí básník vyrůstal v gruzínsky mluvícím prostředí.

 

 

Politicky se angažoval již od roku 1908, kdy četl marxistickou literaturu a několikrát byl zatčen za angažování se ve prospěch komunismu. Od roku 1911 studoval na moskevském učilišti malířství, architekturu a sochařství. Roku 1914 byl vyloučen. Poprvé publikoval v roce 1912 ve futuristickém almanachu „Políček obecnému vkusu“ jeho první větší báseň „Oblak v kalhotách“ pochází z roku 1915.

V letech 1915–1917 pracoval jako kreslič v Petrohradu. Po vypuknutí VŘSR se přihlásil ke komunismu a psal především propagační poezii. V občanské válce pracoval ve státní zpravodajské agentuře ROSTA (Pocta, Ruská telegrafní agentura).

Roku 1923 založil časopis LEF, který také později řídil. Ve dvacátých letech jako přední sovětský básník mohl cestovat, navštívil Lotyšsko, Velkou Británii, Německo, Spojené státy, Kubu, Československo, psal tendenční a milostnou poezii a satiry, zaměřené proti šosáctví a byrokracii.

Oslavoval pracující lid, který buduje a chrání nově vytvořený spravedlivý řád. Těžko říct, zda měl jako prominent sovětského režimu zcela přesnou představu, že v SSSR žijí, či spíše živoří, miliony „neuvědomělých“ lidí, kteří byli nuceni najít ten správný, socialistický vztah ke kolektivní práci v gulazích, vlastně sovětských koncentračních táborech, mnohdy ještě za horších podmínek, než jaké panovaly v těch nacistických.

 

 

On sám zastával a propagoval názory, které by dnes byly považovány mírně řečeno za neetické. Vyzývá například k zabití nejen starého světa, ale i starých lidí:

  • My tě dorazíme, romantiku světe! Duši mít z pověr? Ne! Z páry a elektriky… Z kapes světů si bohatství přivlastněte! Stár. Pryč s tebou! Z lebek popelníky! Z poémy 150 000 000, 1921, překlad Jiří Taufer

 

A stejně otevřeně poděkoval i Leninovi za jasný pokyn, koho zabíjet:

  • Teď nemáchneme do prázdna. My víme, koho přesně stít! Nohy už pochopily, přes jaké mrtvoly jít! Z poémy Vladimír Iljič, 1920, překlad Jiří Taufer

 

Jednu věc ale Majakovskému upřít nemůžeme. Se stejnou horlivostí, s jakou bojoval za revoluci, se věnoval i svému osobnímu životu. Roku 1915 se seznámil s Osipem Brikem a jeho rusovlasou ženou Liljou, o dva roky starší než Majakovskij.

 

 

V sovětské éře byli Beikovovi oba spolupracovníci GPU. Tak, jako Majakovského omámil komunismus, nejinak to u něho bylo s tehdy, zvláště na začátku 20. let propagovanou a populární „volnou láskou“. Vznikl tak obecně respektovaný manželský trojúhelník.

 

 

Roku 1920 prožil Majakovskij krátký románek s Lilou Lavinskou, z kterého se narodil syn Gleb-Nikita Lavinkij (1921 – 1986), později sovětský sochař.

V New Yorku sovětský básník v roce 1925 potkal ruskou emigrantku, tlumočnici Elli Jones (Jelizavetu Ziber). Tři měsíce se od sebe neodloučili a svůj vztah chtěli udržet v tajnosti. Elli porodila dceru Patricii. Tu Majakovskij viděl jen jednou, když jí byly tři roky, v Nice roku 1928.

Roku 1928 se seznámil v Paříži s ruskou emigrantkou Tatjanou Jakovlevovou, která pracovala jako modelka pro obchodní dům Chanel. Majakovskij ji přemlouval, aby se vrátila do Sovětského svazu. Jeho přemlouvání nepodlehla a tak si zachránila život; jinak by skončila v gulagu.

 


Taťána Jakovleva. Mayakovského poslední láska a múza Diorova

 

V červenci 1941 bylo letadlo francouzského poručíka Bertranda du Plessise sestřeleno nacisty nad Středozemním mořem. Řád z rukou Charlese de Gaulla obdržela jeho vdova. Kdo byla legendární Tatyana Yakovleva, poslední láska Majakovského, nejbližší přítelkyně Marlene Dietrichové a múza Christiana Diora?

Narodila se roku 1915 v Petrohradě, ale dětství prožila v Penze. Odkud se jí po revoluci podařilo odejít do zahraničí. Oficiálním důvodem cesty do Francie byla potřeba léčby tuberkulózy. Jakovlevovi se podařilo opustit Rusko díky záštitě pana Citroena, samotného majitele automobilového koncernu, jehož jménem se vozy, které vytvořil, dnes nazývají. Citroen se přátelil s Tatyanovým strýcem, slavným umělcem Alexandrem Jakovlevem, který mu pomohl vytvořit náčrty pro budoucí auta.

 

 

Zpočátku byla Tatianiným sociálním okruhem ruská emigrace. Pravda, co! Hrála čtyřručně na klavír se Sergejem Prokofjevem, přijímala námluvy Fjodora Šaljapina a přátelila se s umělci Michailem Larionovem a Natalyou Gončarovovou.

K velkému setkání, které zvěčnilo její jméno, došlo také v domě Rusů. Elsa Trioleta, sestra Lily Brik, která sloužila jako múza Majakovskému, představila Taťánu básníkovi, který byl právě v Paříži. A vzplanul cit – vášnivý a vzájemný. Majakovskij zůstal v Paříži jen něco málo přes měsíc, ale zdařilo se mu učinit své nové známosti nabídku k sňatku.

Taťána a Vladimír byli krásný pár. Říkalo se, že když se ruku v ruce ruce objevili v pařížských kavárnách, návštěvníkům zamrzl úsměv na tvářích.

 

 

Jejich milostný příběh však skončil tragicky. Majakovskij odjel do Ruska a Taťánu už nikdy neviděl. Mluvilo se o tom, že právě Brik udělal vše pro to, aby básník nedostal příležitost odejet už nikdy do zahraničí. A Majakovskij přímo řekl: Pokud neuvidím Taťánu, zastřelím se. A přesně to se v dubnu 1930 stalo.

Jakovleva ho přežila o více než 60 let. Stihla se provdat za vikomta du Plessies, porodit mu dceru, ovdovět a znovu se vdát. Ale Majakovský stále její život neopouštěl. Den před svým odjezdem do Sovětské Rusko nechal básník v blízkém květinářství velkou sumu peněz a požádal, aby každou neděli na Taťáninu adresu přinesli košík květin s jeho vizitkou. Částka byla tak významná, že dary od milence, který už byl dávno v jiném světě, přicházely roky po jeho smrti.

Jednou přišel jeden z Rusů navštívit Taťánu Jakovlevovou a při rozhovoru ji požádal, aby rozptýlila mýtus o tom, že jí Majakovsky nadále posílá květiny. „Spěcháš?“ – zeptala se Taťána a když slyšela zápornou odpověď, pozvala ho ke stolu a nabídla čaj. Když o hodinu později zazvonil někdo na dveře bytu, Jakovleva ho požádala, aby šel otevřít. Na prahu stál posel s košíkem květin, ve kterém ležel vizitka: Taťjáně od Vladimíra.


 

Koncem 20. letech Majakovskij udržuje vztah se studentkou Nataljou Brucharenko a poslední vztah měl s herečkou Veronikou „Norou“ Poloňskou, kterou počátkem roku 1930 nutil, aby se rozvedla, opustila divadlo a stala se jeho ženou.

Majakovskij sám sebe rád označoval za „bubeníka revoluce“, ale nakonec byl sovětským režimem zklamán i on sám. Ačkoli svými pracemi demonstroval ideologickou podporu komunistické straně a vyjadřoval silný obdiv k Leninovi, byl jeho vztah se státem složitý.

Začala mu vadit cenzura v kultuře, zvláště když jeho práce obsahovala kritiku nebo satiru některých stránek sovětské společnosti. Začal žít ve vnitřním rozporu, který se nakonec rozhodl řešit radikálním způsobem – sebevraždou. Několik dní předtím, 25. března, na svém autorském večeru oznámil: Já se od strany neizoluji.

Místo závěti po sobě zanechává dopis na rozloučenou datovaný 12. dubna 1930, kde píše:

  • Promiňte mi tento způsob, nikomu ho nedoporučuji, ale nemám jiné východisko. Nepokládejte mě za slabocha. Vážně – nelze se tomu vyhnout. Jak se říká, incident je za námi, člun lásky roztříštil se o realitu. Vyrovnal jsem se s životem a vzájemný soupis běd, bolestí a křivd už na nic byl by tady.

Básnický jazyk kontrastuje s praktickou stránkou věci. V dopise Majakovskij kromě jiného konstatuje, že na stole nechává 2000 rubů a žádá, aby z nich byly zaplacené daně. O dva dny později kolem desáté dopoledne, Majakovskij uchopí svůj revolver, namíří si na srdce a vystřelí. Bubeník revoluce dobubnoval. Jako první u jeho mrtvého těla stanula právě jeho poslední přítelkyně Poloňská. Možná byla dokonce svědkyní sebevraždy?

A opravdu Majakovskij spáchal sebevraždu?

Proti tomu hovoří fotografie mrtvého Majakovského, na níž je vedle krvavé skvrny v levé části hrudníku patrná ještě další krvavá skvrna v pravé části hrudníku a pramének krve vytékající z levého spánku mrtvého.

Básník údajně před svou smrtí obdržel několik dopisů, v nichž mu neznámý pisatel vyhrožoval smrtí. V místnosti, kde k tragické události došlo, byly podle pozdějších zjištění nalezeny dvě pistole, přestože Majakovskij vlastnil jen jednu. Rovněž v okolních bytech slyšeli nájemníci dva výstřely. Při vyšetřování však jistě ochotně tvrdili, že to byla jen jedna rána. Nebylo radno si zahrávat s tajnou policií, zvláště když byli svědky, jak bez důvodu mizí do nenávratna jejich sousedi a známí.

 

 

Byl bouřlivácký básník režimu už natolik nepohodlný, že musel být zlikvidován?

Nepřímo o tom svědčí i dílo francouzské spisovatelky ruského původu Elsy Trioletové, sestry Majakovského milenky Liljy Brikové, která se roku 1918 vdala za francouzského důstojníka A. Trioleta a odjela s ním do Pažíže.

V roce 1922 se jejím dalším manželem stal Louis Aragona. Způsob, jakým byl Majakovského životopis v Sovětském svazu upraven Elsu rozhořčil natolik, že o událostech té doby napsala dvě knihy (1965 a 1968), aby je uvedla na pravou míru. To se však nepodařilo dodnes…

zpracovalo st@tll

Čtěte také:

Upozornění redakce:

  • Červeně podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem – které jej doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Chcete-li číst naše texty jen povrchně, nečtěte nás vůbec. Děkujeme.

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Nestůjte mimo, jde o Vaši budoucnost..

 

Nezapomeňte také navštívit náš archiv textů

 


««« Předchozí text: Leninův užitečný idiot - Sverdlov Následující text: Michail Šolochov - plagiátor »»»

Atllanka | Úterý 5. 07. 2022, 08.20 | Islám, Násilí, Videa | trvalý odkaz | vytisknout | 5468x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jsem robot?