Atllanka

Nebyla uložena žádná novinka

Jomkippurská válka a Camp David

Jomkippurská válka v roce 1973

V Egyptě se Násirův nástupce Sadat rozhodl pro další útok na Izrael. Tajně se smluvil se Sýrií a 6. října 1973 nečekaně napadli Izrael z několika stran. Moment překvapení načasovali dokonale.

Izrael právě slavil svůj největší svátek – Jom Kippur – Den Smíření, během něhož se zastavuje veškerý provoz a odmlčuje se i rádio o televize. Většina vojáků kromě toho jezdí na návštěvu domů a ostatní jsou mimo bojovou pohotovost. Jedná se o jediný den v roce, kdy je Izrael naprosto bezbranný.

 

 

K překvapení přispělo i selhání jindy dokonalé izraelské výzvědné služby Mossad, která ještě den předem považovala manévry egyptských a syrských sil za běžné podzimní cvičení a nevěřila, že by si po předchozích zkušenostech na Izrael někdo ze sousedů troufl. Když bylo již jasné, že nastává útok a vyhlášena mobilizace, nebylo možné vojáky dopravit k jednotkám. Rychlé spojky a většinu řidičů bylo nutné pracně hledat v synagogách.

První útoky byly zničující. Mnoho izraelských vojáků padlo během prvního dne, celé další jednotky byly zajaty.[18] Tentokrát to byli Izraelci, kdo přišli během prvního dne o více než polovinu svého letectva. Zároveň také byla zničena značná část výzbroje a zásob.

 

 

V kritické situaci se izraelská premiérka Golda Meirová obrátila s prosbou o pomoc na USA a ty souhlasily vzhledem k tomu, že arabské státy byly zásobovány ze Sovětského svazu.

  • Masivním leteckým mostem dopravily do Izraele náhradní výzbroj a zásoby včetně bojových letounů.
  • Po prvotním ústupu se Izraelcům podařilo zorganizovat obranu a zahájit protiofenzivu.
  • Do obrany byl jako vždy zapojen každý izraelský občan včetně dětí.
  • Ti, kteří byli z vojenského hlediska opravdu nepoužitelní (malé děti a zcela staří lidé) organizovali alespoň celostátní modlitby k Bohu za záchranu.
  • Jak je již v izraelských válkách obvyklé, opět docházelo k zázračným situacím, díky kterým se dařilo odvracet definitivní porážku.[19]
  • Původně ztracená situace se za nesmírných obětí začala obracet ve prospěch Izraele.

 

 

  • Izraelská armáda postupně přešla do ofenzívy a podařilo se jí nepřátelské armády vytlačit ze svého území.
  • Následně obsadila Sinajský poloostrov, kde zajala více než 20 000 egyptských vojáků.
  • Překročila Suezský průplav.
  • Dostala se až do blízkosti Káhiry.
  • Aby odvrátil obsazení svého hlavního města, požádal Egypt o příměří, na které Izraelci po doporučení OSN a USA přistoupili.
  • Válka byla ukončena 26.října 1973 a trvala tři týdny.
  • Jedním z výrazných generálů izraelské armády byl opět Ariel Šaron.

 

Mírové snahy – Camp David

Hlavní iniciátor války egyptský prezident Anvar Sadat postupně obrátil své postoje a v roce 1977 navštívil Jeruzalém s mírovou iniciativou.

 

 

Nejen že uznal židovské právo na vlastní stát, ale prohlásil se za přítele Izraele a navrhl budoucí mírová řešení sporů. Definitivní mír byl potvrzen následujícího roku smlouvou v americkém Camp Davidu, kterou podepsal americký prezident Jimmy Carter, egyptský prezident Anvar Sadat a izraelský premiér Menachem Begin.

Oba představitelé dříve znepřátelených států následně obdrželi Nobelovu cenu míru. Na základě této smlouvy Izrael opět vrátil dobytá území a dokonce se v některých případech stáhl i za hranice území získaných v roce 1967

Organizace pro osvobození Palestiny však mírový proces z Camp Davidu nepřijala, protože odmítla uznat jakýmkoliv způsobem právo Izraelců na existenci. Dokonce byla zapojena do příprav atentátu, při kterém byl v roce 1981 během vojenské přehlídky egyptský prezident Sadat zastřelen odvetou za uzavření míru s Izraelem.

 

Vysvětlivky:

18/ Existuje vzpomínka přímých účastníků, kteří využívali dne volna ležením v trávě před kasárnami a pozorovali přibližující se roje letadel v domnění, že se jedná o vlastní stroje a ještě se divili tomu, proč létají, když je nejsvětější svátek. Z omylu je vyvedly až bomby dopadající přímo mezi ně. Moment překvapení byl v celé zemi stejný jako když za druhé světové války Japonci napadli americkou základnu Pearl Harbour.

 

 

19/ V jedné z rozhodujících bitev na Golanech se irácké dělostřelectvo kvůli své neschopnosti opozdilo se zahajovací salvou na izraelské pozice o půl hodiny, ale v té chvíli již v cílových místech byly jordánské tanky, před kterými museli Izraelci ustoupit a které teprve salva iráckých spojenců vyřadila z boje. Následně se syrští piloti zmýlili ve volbě cílů a jejich letouny rozprášily iráckou pěchotu, která se blížila na bojiště jako posila. Operace se změnila v takový chaos, že musela být odvolána a Izraelci se mohli vrátit do svých pozic, ze kterých byli předtím vytlačeni. V tomto případě i nevěřící moderní vojáci děkovali Bohu, protože pouze díky tomuto zázraku se jim podařilo oblast ubránit.

zdroj

 

Doplněk k článku Izrael – Hodiny lidstva

 

Napsal Atllanka, vytisknout, přečteno 1440x